Jaké jsou reálné ekonomické dopady novely exekučního řádu?

Prezentace klienta

Téma exekucí se z ekonomického problému stalo problémem politickým. Tiskový briefing ke konkrétním závěrům studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která se věnuje ekonomickým dopadům novelizace exekučního řádu, můžete sledovat 8. února od 13:00. Přímý přenos najdete pod tímto textem.

Novelizace exekučního řádu, o které bude jednat sněmovna, obsahuje další řadu návrhů, které výrazně znevýhodňují postavení věřitelů vůči dlužníkům. Pozitivní dopady na dlužníky jsou velmi diskutabilní, dopady na věřitele jsou však nekompromisní. K takovým závěrům došli autoři nové studie ekonomických dopadů novely exekučního řádu z Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). 

Jako věřitele je totiž třeba vnímat nejen finanční instituce a pojišťovny, ale také dopravní podniky, obce, malé firmy, řemeslníky či rodiče vymáhající výživné. Ti všichni se musí připravit na zvýšené riziko nedobytných pohledávek, což implikuje zvyšování cen. Tato novelizace navíc nijak neřeší problém nejpalčivější – úpadek mnoha občanů, kteří se (mimo jiné i kvůli špatně nastaveným regulacím) dostali do dluhové pasti. 

Politický populismus je krátkozraký

Studie analyzuje obě navrhované novely – vládní a poslaneckou – a upozorňuje na potenciální nežádoucí dopady regulace. Vychází přitom z vlastního průzkumu, provedeného mezi věřiteli z různých odvětví. „Jakkoliv není možné marginalizovat problém dluhové pasti, tak smluvní vztah dlužník-věřitel je dle teorie oboustranně výhodná transakce, která má výrazný makroekonomický i mikroekonomický dopad,“ říká Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA, a pokračuje s vysvětlením, že výše uvedené v praxi platí jen za podmínky, kdy je legislativní úprava takového vztahu nestranná a vyvážená. „Jsme však již několik let svědky poměrně razantního zlepšování postavení dlužníků na úkor věřitelů. Dlužníci jsou pro politiky atraktivní voličská skupina, ovšem populismus v této oblasti je krátkozraký. Slovo věřitel je totiž synonymem pro slova zaměstnavatel, malý a střední podnik, živnostník nebo samoživitelka,“ dodává Rod. 

Rozbor obou diskutovaných novel identifikuje několik oblastí, jejich implementace do legislativy výrazně snižuje pravděpodobnost vymožení dlužných částek. V rámci vládní novely se jedná především o princip jednoho exekutora na jednoho dlužníka, povinné hrazení záloh exekutorovi věřitelem, obnovenou zálohu exekutorovi hrazenou věřitelem po třech letech, není-li vymožena žádná část pohledávky, a kompenzaci plátce mzdy pracovníka v exekuci. V rámci poslanecké novely se jedná zejména o prvek teritoriality exekutorů na krajské úrovni.

Očekáváme růst cen i šedé ekonomiky

V rámci reakce na případné přijetí novely je možné očekávat nežádoucí dopady, neboť věřitelé musí pracovat s rizikem uvíznutí zdrojů v nedobytných dluzích. „Pozitivní dopady na dlužníky jsou velmi diskutabilní, dopady na věřitele jsou nekompromisní. Soudíme, že na legislativní změny budou reagovat zejména přenášením nákladů na zákazníky ve vyšších cenách, upracováním smluvních podmínek v neprospěch potenciálních dlužníků či vymáháním dluhů skrze pochybné ne-exekutorské agentury,“ upozorňuje Jakub Žofčák, analytik CETA. „Očekávat lze tedy nejen snižování dostupnosti produktů a služeb, ale samozřejmě i výrazný impulz k růstu stínové ekonomiky, což může rozšířit už tak obrovskou propast mezi dlužníky a věřiteli,“ dodává Žofčák. 

V provedeném průzkumu někteří věřitelé upozornili na riziko, že některé pohledávky nebudou vymáhány vůbec – např. vymáhat pokutu za jízdu bez dokladu v městské hromadné dopravě bude ekonomicky málo rentabilní. Tím vzniká velké nebezpečí morálního hazardu ze strany dlužníků – záměrné vytváření dlužnické pozice za účelem nesplacení dluhů. Na morální hazard přitom vždy nejvíce doplácejí ti, kteří jej nepáchají. Ať již se jedná o nižší příjmy, nebo vyšší ceny. 

Zhoršování postavení věřitelů při vymáhání pohledávek je také tématem se zásadními negativními ekonomickými dopady na stát jako nižší výběr daní (DPH, daň z příjmu, povinné odvody…), těžší hospodaření institucí se státní účastí (dopravní podniky, zdravotní pojišťovny, municipality…) či růst stínové ekonomiky (trh práce, hotovostní transakce). Podle provedeného tržního průzkumu CETA (2020) mezi subjekty zabývajícími se komunikací s neplatícími klienty se ve všech analyzovaných segmentech dluhu dle výše jistiny v Kč sníží vymahatelnost dluhu o cca 20 %. „To implikuje přímé negativní dopady na veřejné finance ve výši minus 12,2 miliardy Kč ročně jen na ušlé DPH, po započítání příslušenství jde zhruba o dvojnásobek (minus 24,4 mld. Kč),“ uvádí studie.

Doporučujeme řešit hlavní problémy 

V rámci doporučení je ve studii diskutována nutnost odklonit se od jednorázových „povrchových“ řešení a soustředit se na hlavní problémy – problematiku obyvatel v dluhové pasti, jasně nesplatitelných exekucí z minulosti, optimalizace insolvenčního procesu, elektronizaci exekucí a vyrovnání postavení dlužníka a věřitele. Jedná se o obrovské celospolečenské problémy do velké míry způsobené regulacemi předchozích vlád. Účinným řešením je například kompenzace věřitelů za nedobytné pohledávky, způsobené neefektivní regulací. „Není těžké předjímat, o co se politici podobnými novelami ve volebním roce snaží. Ale není to správné, protože úkolem exekučního řádu zkrátka není suplovat insolvenční zákon,“ vysvětluje Aleš Rod.

Celou studii CETA k dopadům novely exekučního řádu můžete najít ZDE.

SDÍLET
sinfin.digital