REPORTÁŽ | Ze slavného lázeňského města Karlovy Vary se kvůli důsledkům koronavirové pandemie stala z hlediska návštěvnosti prakticky ryze česká enkláva. I když je pohled na kolonádu bez cizinců historicky ojedinělý a pro někoho možná i příjemný, řada místních podnikatelů nevěští „českým Varům“ dlouhou budoucnost. Otázkou podle nich zůstává, která skupina investorů nahradí ve městě ještě nedávno všudypřítomné Rusy.
Procházka po lázeňské kolonádě v Karlových Varech v těchto dnech každopádně představuje unikátní zážitek. Ani za hlubokého socialismu totiž nebylo město tak prosté cizinců jako dnes. Když byl autor tohoto článku v osmdesátých letech ve Varech na základní vojenské službě, chodili po kolonádě (kam prostí vojáci oficiálně nesměli) vedle českých odborářů i stovky hostů z tehdejšího Sovětského svazu a dalších, socialistickému Československu „spřátelených zemí“. Vary byly i jedním ze zotavovacích míst pro zraněné sovětské vojáky z války v Afghánistánu. Vzhledem k tomu, že v předchozích desetiletích a staletích bylo zase známé lázeňského město oblíbeným cílem mnoha jiných cizinců, včetně slavných celebrit a politiků, je takřka naprostá absence zahraničních návštěvníků v dnešních Varech skutečně ojedinělá. A někteří Češi si „počeštění“ města také náležitě užívají.
„Už jsem tady 12 dní! A ještě bychom klidně zůstali týden. Úžasné!“, chlubí se v kabince lanovky na rozhlednu Diana asi padesátiletá žena, které se zde náhodou setkala se známým párem ze severní Moravy. Také druhá manželská dvojice je z Varů nadšená. Bydlí v hotelu, chodí na večeře, pijí z léčivých pramenů, jezdí na výlety po okolí. Vary jsou Čechů plné.
Pohled na kolonádu může někomu připomínat „budovatelské“ filmy, které líčily zaslouženou dovolenou pracujících v dobách socialismu. Takový dojem podtrhuje třeba i slovenská „cimbálovka“, která v úterý večer vyhrává na terase hotelu Kriváň a kromě hotelových hostů láká i desítky dalších lidí z okolí. Popíjejí z lázeňských hrnečků, navzájem se seznamují. „Vy jste ještě nebyli na Jelením skoku? No tam musíte! My už tam byli dvakrát!“
I v těch restauracích, které byly ještě nedávno výrazně zaměřeny na zahraniční, zejména ruskou klientelu, dnes sedí Češi. A utrácejí. Možná ne tak moc jako nejbohatší Rusové, ale stoly jsou i na nejlukrativnějších místech podél kolonády takřka plně obsazené. Určitě k tomu přispěly i vouchery a slevové karty, které domácím návštěvníkům Karlovy Vary nabídly. Druhým lákadlem ale může být i všudypřítomná čeština. Je něco jiného hledat místo v restauraci, plně obsazené cizinci (a také vyzdobené podle jejich vkusu), nebo si sednout tam, kde se u sousedního stolu mluví česky. A to je dnes ve Varech všude.
