Kinematografie vs. koronavirus. Jak si filmaři aktuálně vedou a jaká je budoucnost české audiovize?

V minulém roce vznikla řada úspěšných filmů, které v zahraničí velmi dobře reprezentovaly Českou republiku, jako například válečné drama Václava Marhoula Nabarvené ptáče. Pak ale přišel na scénu koronavirus, který kinematografii zásadně paralyzoval. Ruší se filmové festivaly, opatření proti šíření koronaviru prodlužují produkci filmů a klesají výdělky kin.

Bez roušky, rukavic a negativního PCR testu ani snímek! Tak se dají jednoduše shrnout opatření, která stanovila Česká filmová komise (ČFK). Jakkoliv tvrdě úvodní věta zní, být „na placu“ je v probíhající koronavirové pandemii zkrátka riziková činnost, obzvlášť v případě velkých filmových, dokumentárních a dalších audiovizuálních projektů. Několik hodin ve studiu nebo v nevětraných prostorách může připomínat pobyt v Petriho misce, kde se virová nákaza šíří rychlostí světla. Česká filmová komise proto vypracovala Desatero bezpečného natáčení, které radí členům filmových štábů, jak postupovat během natáčení tak, aby se zmírnilo riziko nákazy covidem-19.

Všichni členové filmového štábu by měli mít nasazenou roušku, nebo respirátor a gumové rukavice (u herců to platí pouze v době mimo natáčení). Všichni musí projít PCR testem na koronavirus a bude-li to ekonomicky možné, není od věci testy průběžně opakovat. Nakažený člen štábu se musí podle platných pravidel odebrat do desetidenní karantény. ČFK nicméně doporučuje pro jistotu zůstat doma ještě o něco déle, aby neohrozil celý projekt. 

Tolik k obecným opatřením, ta konkrétní jsou o trochu striktnější. Například komparzisté se dělí do dvou skupin – ti, kteří s herci ve scéně přijdou do styku a ti, kteří s nimi do styku nepřijdou. První skupina komparzistů musí v případě, že bude k hercům blíže než 2 metry, projít testováním na přítomnost viru v těle a takový komparzista je začleněn do oddělení pro herce. Druhá skupina, tedy ti, kteří se k hercům nedostanou, má své vlastní oddělení. Kaskadéři jsou na tom obdobně.

Vraždu Josefa Toufara a „číhošťský zázrak“ nemůžeme komunistům nikdy odpustit. Pravou tváří 50. let byl knězův mučitel Mácha, nikoliv filmový revizor Anděl

Kinematografii by měly pomoci dotace jak z evropského, tak nově vznikajícího Národního fondu obnovy. Z Evropského fondu obnovy by na kulturu mohly dorazit 3 miliardy korun, část z nich má putovat i k distributorům, produkčním firmám a provozovatelům kin. Ti mohou od poloviny listopadu také žádat o pomoc u Státního fondu kinematografie (SFKMG), kterému sněmovní rozpočtový výbor přiklepl mimořádnou dotaci ve výši 98 milionů korun. SFKMG k této sumě přidal ještě dalších 27 milionů korun. A další pomoc je na obzoru. Vláda tento týden vyhradila další miliardu korun na kulturu, část peněz od ledna zamíří i k pracovníkům v audiovizuálním umění.  

Inspiraci, jak by mohla česká produkční studia postupovat, lze najít v zahraničí. Například studio Universal během jarní vlny reagovalo na uzavření kin tím, že nejnovější filmy zpřístupnilo skrze tzv. VoD, neboli Video on Demand, což je nejrozšířenější model streamování (živého vysílání). V praxi funguje tak, že si spotřebitel za určitou částku zaplatí streamování na portálu distributora a může sledovat nejnovější hollywoodský trhák z pohodlí domova.

Stejně jako Universal se zachovalo také studio Warner Bros. To v současnosti kina zcela vynechává a zaměřuje se pouze na streamy. Jak se ale zatím ukazuje, moc velký úspěch tento plán nesklízí. Například filmová adaptace „animáku“ Mulan, který studio vyšel na 200 milionů dolarů, pokryl necelou polovinu nákladů. Nicméně stále se může jednat o výjimku potvrzující pravidlo. Warner se totiž chystá odstreamovat další filmy a seriály na domovské platformě Disney+. Na své si tak přijdou fanoušci Hvězdných válek, marvelovek i dnes již klasických animovaných filmů jako Petr Pan.

Havel měl chyby a zápasil s nimi, film o něm není jen v dobrém, říká Slávek Horák

Warner Bros. se rozhodl k radikálnímu kroku, ve kterém hodlá své nejvíce očekávané filmy – čtvrtý díl Matrixu, Godzilla vs. Kong nebo Wonder Woman 2 – odvysílat jak v kinech, tak na platformě Disney+. Majitelé kin proti tomuto nápadu protestují, protože se obávají, že takový způsob distribuce jejich podnikání zdevastuje. Nicméně studio tento krok hájí a chlácholí provozovatele kin, že filmy bude takto distribuovat jen po dobu jednoho roku. Zda bude tento model úspěšný či nikoliv, ukáže až čas. Každopádně jde o zcela revoluční krok a je pravděpodobné, že některá kina, zejména ta malá, ekonomicky položí.

Provozovatelé kin v Česku se krachu pravděpodobně obávat nemusejí. Tuzemské publikum je v tomto ohledu poněkud konzervativnější než to americké, a kina před digitálními službami z valné části upřednostňuje. Svědčí o tom rekord z roku 2019, kdy kina navštívilo necelých 19 milionů diváků, což je nejvíce od roku 1994. Co se týče české produkce, ta dokázala během rozvolnění protiepidemických opatření uvést filmy Šarlatán a Havel, které se těšily vysoké návštěvnosti. Obecně české filmy dokáží do kin přilákat větší počet návštěvníků než filmy ze zahraničí.

Nesporným vítězem celé epidemie je na každý pád Netflix, platforma, kde si lidé mohou za měsíční poplatek pouštět filmy a seriály online. Službu si v současnosti předplácí téměř 200 milionů uživatelů a filmy a dokumenty z jejich distribuce se těší velmi kladnému hodnocení. Například velký úspěch zaznamenal seriál Koruna (The Crown) o vládě britské královny Alžběty II. Velmi oblíbená byla také sci-fi série Stranger Things nebo mafiánské drama The Irishman s Robertem De Nirem v hlavní roli.

Netflix je dalším důkazem o pozitivním dopadu na ekonomiku, které přináší digitální technologie. Byť se mohou mezi veřejností šířit (oprávněné) obavy z toho, že kvůli digitalizaci zaniknou některé tradiční obory, je nasnadě si přiznat, že díky inovacím vzniknou obory nové. S rozvojem digitálních technologií, aplikací, platforem a sociálních sítí souvisí vyšší dostupnost všech služeb a produktů, které lze plně nebo alespoň částečně digitalizovat. Vezměme v potaz potenciál, který z hlediska marketingu a reklamy přináší dnes nejrozšířenější sociální sítě, jako jsou Facebook, Instagram, nebo Twitter. Moderní technologie mají pozitivní dopad nejen na výrobu, ale také distribuci a přístup diváků k produktům. Schopnost české kinematografie konkurovat filmovému průmyslu na celosvětové úrovni závisí na maximálním využití těchto digitálních služeb.

SDÍLET
sinfin.digital