Koronavir dorazil do Evropy. Jak ho poznat a co dělat vysvětluje hlavní hygienička ČR Gottwaldová

HalfPageAd-1

Lenka Melicharová

26. 01. 2020 • 14:35

Nový koronavir se šíří nejen v Číně, ale první případy se objevily už i v Evropě, konkrétně ve Francii a v Rakousku. Čeští hygienici situaci sledují, jsou v kontaktu s kolegy ze zemí Evropské unii i s orgány Světové zdravotnické organizace (WHO). Hlavní hygienička ČR a náměstkyně ministra zdravotnictví Eva Gottvaldová pro INFO.CZ popsala, jak funguje mezinárodní spolupráce a jaká opatření se chystají.

Mobile-rectangle-3

Jak se liší chřipka, onemocnění SARS, MERS, ptačí chřipka či poslední koronavir? 

Těch aspektů, v který se liší nebo shodují, je více. Jednak je to virový původce. Vše, co mají tito viroví původci společné, ať už jsou to koronaviry nebo chřipkové viry, je to, že mají zvířecí rezervoár. U ptačí chřipky víme, že jsou to ptáci. Právě proto byla v minulých dnech činěna veterinární opatření, kdy byly na Vysočině likvidovány chovy ptáků, ve kterých se vyskytoval vir ptačí chřipky. Důvodem je obava, aby nezmutovaly viry lidské a zvířecí chřipky. U SARSU byli jako zdroj identifikováni netopýři, s tím, že rezervoár, přenašeč, byly cibetky. Ale tady v této situaci s tímto typem koronaroviru nevíme, jaký je ten zvířecí zdroj a jaký je ten rezervoár. Což nám trochu komplikuje situaci.

Už se ví, jak dlouhá je u posledního čínského koronaviru inkubační doba? 

Každé onemocnění má samozřejmě svoji inkubační dobu. Tady se odhaduje, že by mohla být okolo sedmi dní, udává se ale až 14 dní. Postupem času, tak jak ty počty nemocných narůstají a jak se dále zpřesňuje epidemiologické šetření, tak se jeví, že by ta inkubační doba mohla být sedm dní.

Jak se dá šíření této nemoci zastavit?

Akutní respirační onemocnění, pokud jsou přenášeny kapénkovou cestou, tak je to ve své podstatě nejjednodušší cesta přenosu onemocnění a také nejhůře preventabilní. Uvědomme si, že u nemocnosti akutními respiračními onemocněními a chřipkou jsme nyní ještě nepřekročili ani epidemiologický práh, máme okolo 1450 nemocných na 100 tisíc obyvatel v Čechách. Takže obdobně se pak ty nemoci, pokud jsou respirační, šíří poměrně lehce. Jakékoliv opatření je nejúčinnější v ohnisku nákazy, tedy, že zabráníte přenosu toho onemocnění nebo jakékoliv infekce. Což se v případech akutních respiračních onemocnění dělá velmi těžko. Proto čínské úřady přistoupily k opatřením, že omezily dopravu a snižují pohyb lidí, snižují tím vlastně šanci toho, aby se z ohniska nákazy nemoc rozšířila dál.

U SARS to bylo několik let než se ji podařilo zcela eliminovat, je to tak?

Tam to samozřejmě chvíli trvalo, protože díky globálnímu pohybu lidí opatření vždycky určitý čas zaberou. Ona je to také otázka chování jednotlivých lidí, jak přistupují k doporučením lékařských autorit. Vezměte si například chřipku, jaká je proočkovanost proti chřipce, jak lidé respektují doporučení k očkování proti chřipce. V České republice moc ne, statistiky hovoří o pěti procentech populace.

Vraťme se k aktuálnímu koronaviru. Komu hrozí opravdové nebezpečí?

Chřipka je velmi nevyzpytatelná, zemřít může i zdravý jedinec, který onemocní. Ale nejčastěji je chřipka komplikujícím onemocněním. Úmrtí působí u lidí, kteří mají nějaké jiné základní onemocnění. Tudíž jsou to lidé ve vyšším věku, většinou se základním onemocněním jako je onemocnění srdce a cév, chronická onemocnění plic, ale i například nadměrná tělesná hmotnost. A podle dat, které my máme u koronaviru, se taktéž jeví, že nejčastěji tomuto koronaviru podlehli jedinci ve vyšším věku, kteří měli již nějaké základní onemocnění.

Jak se v rámci České republiky, Evropské unie a WHO na případný přenos nemoci do Evropy připravujete? První nakažení jsou již hlášeni z Francie či Rakouska. 

Panika určitě na místě není. Důležité je ale být vigilní, připravený, na úrovni každého jedince být zodpovědný. Když tedy mám nějakou cestovatelskou anamnézu do těch míst, tak plně věnovat pozornost svému zdravotnímu stavu. Pokud se opravdu vyskytnou nějaké problémy, tak odpovědně zavolat lékaře a respektovat pokyny příslušných autorit. U nás jsou to krajské hygienické stanice.

Pokud vezmeme mechanismy na mezinárodní úrovni, tak existují specializované sítě, které propojí autority jednotlivých členských států, a to jak na úrovni WHO, u nás jsou v ještě užším kontaktu autority Evropské unie, které spolupracují. Máme uzavřené komunikační systémy, ve kterých si vyměňujeme informace. Sdílíme jednak informace o potvrzených případech, tedy ne ty informace, které se objevují v médiích, ale opravdu validní informace, které nám přispějí k tomu, abychom mohli rozhodovat, a také sledovat další vývoj situace. Pokud je třeba, tak se můžeme spojit prostřednictvím telekonferencí, dnes už se nikam nelétá. Poslední taková telekonference se na úrovni evropského výboru pro zdravotní bezpečnost konala ve čtvrtek, další je naplánovaná na pondělí.

Znamená to, že se na evropské úrovni budou řešit případy nemocných, kteří se objevili ve Francii?

Funguje to tak, že když máte toto infekční onemocnění, tak je potřeba dělat opatření na místě. Když se tedy vyskytnou případy ve Francii, tak musí konat Francie, aby nevzniklo nějaké ohnisko u ní.  Pacient je izolován, probíhá standardní dohledání kontaktů. To je standardní epidemiologická činnost. A nastavují se opatření v místě výskytu onemocnění. Pro nás to tedy neznamená, že bychom měli dělat nějaké konkrétní kroky, ale víme, že se ve Francii něco děje, že kolegové na tom pracují. A právě to, že nás informují, že mají potvrzené případy, tak nám dokresluje vývoj epidemiologické situace, který potom determinuje naše kroky. Ale první je vždy musí činit ten, kde se to onemocnění vyskytuje. Pro nás je nejdůležitější, aby lidé věděli, co mají dělat, koho mají po příletu kontaktovat. Opatření by vždy měla být účinná a to jsou vždy v místě nákazy.

Bude české ministerstvo zdravotnictví dávat nějaká doporučení, například k dopravě, tedy k prostředku potencionálního šíření nemoci?

Dnes odpoledne bude tisková konference, kde budou ukázány informační tabule, kde bude několik základních bodů, co by ti, kteří se navrací do České republiky, měli dělat. Hlavním vzkazem je: Když mám nějaké příznaky, volám, kontaktuji lékaře. Svého lékaře, pokud jsou to cizinci, tak samozřejmě volat zdravotní pohotovost. Ti už zařídí další kroky, protože každý lékař má povinnost při výskytu infekčního onemocnění kontaktovat krajskou hygienickou stanici. Ta už pak zajistí standardní epidemiologické šetření. 

Žádné hromadné měření teplot, například na letištích, se nechystá?

Musíme si uvědomit, že je chřipková sezona. A je tady to nové onemocnění. Není to jenom o monitoringu teplot. Když bychom dělali jenom teploty, tak tam může být celá řada různých pozitivních výsledků. Teplotu může mít i ten, kdo je unavený po dlouhém letu a podobně. Potom je potřeba se o ty lidi postarat, takže by tam bylo poměrně mnoho falešně pozitivních výsledků, které bychom museli nadále zajistit. Při charakteru letů, které přicházejí do úvahy, by to bylo poměrně rozsáhlé opatření, takže tohle opatření nepovažuji za příliš efektivní. My potřebujeme síly zaměřit tam, kde je to opravdu potřeba, nehledě na to, že už nyní se v médiích objevují informace, že lidé vezmou léky a snaží se tyto systémy obelstít. Je to tedy i o tom, jak budou lidé zodpovědně přistupovat k sobě, ke svému zdraví a poté i ke zdraví ostatních.

Mají tedy všichni, kteří se vrací z rizikových oblastí, nyní tedy odkudkoliv z Číny či Francie, něco konkrétního činit? Informovat například lékaře?

Tím, že vznikne ložisko nákazy, obdobné tomu, jak je v Číně nebo ve Francii, to i samotné francouzské autority říkají, že šíření onemocnění dál v evropských podmínkách, pokud jsou uskutečněna veškerá opatření, je velmi nízké. Jenom ta skutečnost, že se ve Francii vyskytl jeden případ, ještě neznamená, že bychom měli dělat ta samá opatření jako je dělají kolegové v Číně. V Evropě je situace z epidemiologického hlediska kvalitativně jiná.  Ideální je tedy zavolat svému lékaři, protože když už nějaké ty příznaky mám, tak nebudu potencionálně nemoc šířit tak, že pojedu přes celé město k lékaři. Takže zavolám, že jsem byl tam a tam, mám příznaky a co mám dělat. A to se týká jen těch jedinců, kteří mají nějakou cestovatelskou anamnézu a byli v riziku.

SDÍLET

Billboard-bottom-1