Koronavirová pomoc se míjí účinkem, peníze seberou velcí hráči, bojí se zemědělci

Ekonomický deník, Helena Sedláčková

28. 04. 2020 • 19:07

EKONOMICKÝ DENÍK | Rychlá a plošná podpora provozního kapitálu podobně jako u OSVČ. Nebo snížená DPH na potraviny jako u piva. To by teď zemědělci, na něž dopadá krize způsobená mimořádnými opatřeními v důsledku pandemie koronaviru, potřebovali mnohem více než nedávno vládou schválené miliardové navýšení investičních dotací v rámci Programu pro rozvoj venkova. Ministerstvo argumentuje dlouhodobou potřebou zvyšovat potravinovou soběstačnost země, což ale podle pravidel EU v rámci dotačních programů zase tak úplně nejde. Objevují se obavy, opřené o nedávné nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu, že na dotace na podporu velkých investičních projektů do podniků a na zpracování zemědělských produktů dosáhnou podobně jako v minulosti spíše velcí hráči.

V polovině července spustí ministerstvo zemědělství mimořádné 10. kolo příjmu žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova, v rámci něhož chce mezi zemědělce a potravináře rozdělit čtyři miliardy korun. Většinu z těchto peněz schválila vláda na konci března jako opatření na podporu zemědělcům zasažených mimořádnými opatřeními vlády v důsledku pandemie koronaviru. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) mají peníze jít především na pěstování ovoce, zeleniny, brambor nebo chmele a také na chov prasat a drůbeže. Hlavním cílem je totiž zvýšení soběstačnosti, která je v těchto klíčových komoditách nízká, a dále podpora zpracování domácích potravin tak, aby se od nás nevyvážely základní suroviny a nedovážely zpracované produkty.

Podle některých nevládních organizací působících v zemědělském sektoru v čele s Asociací soukromého zemědělství ČR (ASZ) se však taková „koronavirová“ pomoc zcela míjí účinkem. A to právě z toho prostého důvodu, že finanční pomoc směřuje do investičních opatření v rámci dotačního programu Podpory rozvoje venkova, konkrétně do investic do zemědělských podniků a na zpracování a uvádění na trh zemědělských produktů. „Hlavním cílem by teď měla být podpora lidí a provozního kapitálu, což není dost dobře prostřednictvím Programu možné, protože je třeba nejprve zpracovat projekty, čekat na vyřízení žádosti o dotaci a v prvé fázi také projekt zafinancovat z vlastních zdrojů,“ sdělil Ekonomickému deníku předseda ASZ Jaroslav Šebek. Obává se proto, že peníze skončí v převážně průmyslových velkých zemědělských subjektech a Tomanem zmiňované malé a střední podniky na ně nedosáhnou. „Peníze půjdou převážně jen na vybrané sektory a bez nějakého bližšího zdůvodnění,“ pokračuje Šebek a upozorňuje, že forma pomoci nebyla se všemi zemědělskými organizacemi řádně předjednána, a to ani v rámci Monitorovacího výboru Programu rozvoje venkova, jehož je ASZ členem.

Zemědělci: Nechceme být součástí hry na soběstačnost

ASZ spolu s dalšími organizacemi by spíše uvítala podporu v podobě plošného jednorázového finančního odškodnění za dopady státem nařízených epidemiologických opatření, a to pro co největší počet zemědělských subjektů. Zamezí se tak jejich možnému úbytku, který může v konečném důsledku naopak vést ke snižování soběstačnosti. Jak nedávno upozornil i předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha, řada zemědělských podniků, zejména těch menších, se postupně dostává nebo již dostala do závažných finančních problémů, protože jim vypadly dodávky na farmářská tržiště, do restaurací a školních jídelen. Jak Pýcha uvedl ve svém dopise premiéru Andreji Babišovi, ministru průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi a ministru Tomanovi, zemědělci nemají žádný plošný program, který by jim podobně jako jiným podnikatelům nabízel provozní podporu. Podobnou pomoc neposkytuje ani Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, jenž primárně refunduje část předepsaných úroků z komerčních, především investičních, úvěrů.

Podle Šebka by se vládou schválené prostředky daly využít efektivnější cestou režimu de minimis, který díky poměrně nízké finanční částce nevyžaduje složitou administrativní proceduru, na rozdíl od žádostí na investiční dotace, a je zcela v souladu s pravidly společné zemědělské politiky EU. Navíc by se jeho příjemci mohli sami rozhodnout, jak krizovou situaci překlenout. To je mimochodem cesta, kterou doporučila i Evropská komise. Šebek proto navrhuje plošně podpořit zemědělce, kteří mají zemědělství jako vedlejší činnost, částkou 50 tisíc korun a zemědělce se zemědělstvím jako hlavní činností částkou 100 tisíc korun. V případě zemědělského podniku se zaměstnanci by se podpora navýšila o 25 tisíc korun za každého zaměstnance.

„Netvrdíme, že naše návrhy jsou jediné správné, ale chceme o nich jednat a hledat skutečná řešení pomoci. Nechceme být pod rouškou koronavirové krize součástí nějaké hry na soběstačnost v sektorech jako vepřové a drůbež, které dlouhodobě ani přes značné dosavadní investice prostě nedokáží negativní trend zvrátit,“ tvrdí Šebek, podle něhož je třeba vážně uvažovat nad úplnou změnou dosavadní dotací a nastavit model podpory chovu těchto zvířat na klasických rodinných farmách.

Text vyšel na stránkách Ekonomického deníku, pokračování čtěte zde >>>

SDÍLET