Koronavirový paradox: Cizinci v pandemii chybějí na pracovním trhu ještě víc než před ní

 FOTO: Profimedia.cz

Marek Kerles

13. 09. 2020 • 13:00
Pokračující pandemie covid-19 má v některých zemích, včetně Česka, paradoxní důsledky pro pracovní trh. I když někde stoupla nezaměstnanost a počet lidí na takzvaný „kurzarbeit“, některé firmy i nadále zoufale shánějí zaměstnance. A z cizinců se stává ještě žádanější zboží než před pandemií.

Důkazem je například situace v sousedním Rakousku, která se, i když v menší míře, týká i České republiky. Ačkoliv nezaměstnanost kvůli covidu meziročně stoupla a bez práce je nyní 490 000 Rakušanů, v mnoha firmách a společnostech se stále nedaří obsadit volná pracovní místa. A podobné je to se zaměstnaností zahraničních pendlerů, tedy lidí, kteří dojíždějí za prací do Rakouska ze sousedních států. Počet těchto zaměstnanců, včetně Čechů, sice na jaře krátkodobě poklesl (meziročně o 22 000), nyní se ale rychle vrátil na předchozí úroveň a začal naopak růst. Dnes pracuje na rakouském území 116 000 zahraničních pendlerů, což je vůbec nejvíc v historii.

„Zaměstnání lidí s trvalým bydlištěm v zahraničí je výrazně stabilnější než celková zaměstnanost v Rakousku,“ dospěla k závěru aktuální studie rakouského výzkumného ústavu WIFO. Jinými slovy: i když mnoho Rakušanů přišlo kvůli covidu-19 o práci, žádným přelivem těchto nezaměstnaných na místa, obvykle obsazovaná cizinci, se to neprojevilo. Právě naopak.

Místní taková místa buď ze zdravotních, sociálních či kvalifikačních důvodů obsadit nemohou, nebo zkrátka jen nechtějí. A stát je k tomu není schopen přinutit. Přitom nezaměstnanost opravdu povážlivě roste. „Druhé čtvrtletí bylo obzvláště náročné,“ řekl deníku Der Standard Harald Mahrer, prezident Rakouské hospodářské komory (WKO). Ze srpnových 410 000 stoupl počet lidí bez práce na zářijových 490 000, dalších 400 000 zaměstnanců pracuje na takzvaný „kurzarbeit“.

Přitom ale zároveň mnoho firem marně shání pracovníky. Jen v IT průmyslu je dnes v Rakousku 20 000 volných míst, v odvětví obchodu a řemesel by firmy okamžitě zaměstnaly 2500 lidí, z toho například 1300 instalatérů. Aby se zabránilo tomu, že nezaměstnanost nezůstane mezi lidmi takzvaně zakořeněná, měli by stát i sociální partneři změnit podle WKO směr podpory vzdělávání, a podpořit vzdělávání v oborech, u nichž právě koronavirová krize potvrdila potřebnost na jedné a personální nedostatek na druhé straně. „Kvalifikace je na prvním místě,“ řekl generální sekretář WKO Karlheinz Kopf. Jednoznačně se podle něj například ukázalo, že stát musí školský a vzdělávací systém směřovat k digitalizaci.

Z pohledu současných „nářků“ některých rakouských firem se přitom zpětně jeví jako paradoxní, že Rakousko po vstupu Česka do EU využilo celé sedmileté přechodné období k omezení volného vstupů vstupu Čechů či Slováků na rakouský pracovní trh. I dnes, v době koronavirové krize, se totiž ukazuje, jak jsou zahraniční „pendleři“ pro rakouské hospodářství nezbytní. Zatímco ještě v roce 2015 dojíždělo za prací do Rakouska 83 000 pendlerů, dnes je jich už 115 000. Z toho zhruba 16 000 dojíždí z Česka.

Ani v České republice však pandemie covid-19 nepřeskupila zaměstnanost očekávaným směrem. Podobně jako v Rakousku i v Česku shánějí stovky firem marně zaměstnance a snaží se proto „verbovat“ v cizině. Podle oficiální statistiky Úřadu práce ČR bylo na konci srpna v České republice bez práce 279 078 lidí, což představuje 3,8 % práceschopné populace. Zároveň ale firmy hledaly 340 823 zaměstnanců. A z toho je celých 259 902 míst takzvaně vhodných pro cizince. „Jedná se o místa, která zaměstnavatelé po dobu 30 dní nedokázali obsadit z domácích zdrojů, a proto mohou žádat o zaměstnání cizinců,“ řekla INFO.CZ generálního ředitelství ÚP Kateřina Beránková.

Se značným nedostatkem lidí se podle Odborového svazu KOVO (OS KOVO) potýká v České republice naprostá většina strojírenských podniků. Největší problémy mají údajně ty výrobní firmy, kterým se podařilo nasmlouvat zakázky a před vypuknutím koronavirové pandemie ve velké míře využívaly agenturní pracovníky z Ukrajiny, Polska a dalších zemí. Ti nyní do České republiky nejezdí. Odboráři tvrdí, že to enormně zvyšuje tlak na výkon těch domácích, často až na únosnou mez.

„To, že máme v Česku stále velký nedostatek českých pracovníků, není nijak překvapivé. Problém je ovšem v tom, že stávající tuzemské kmenové zaměstnance tyto firmy nutí k maximu přesčasů, práci v sobotu i v neděli a nyní navíc v rouškách, aby své zakázky naplnily,“ tvrdí předseda OS KOVO Jaroslav Souček. Práce v rouškách je přitom podle něj velmi „nekomfortní“, ovšem někteří zaměstnavatelé odmítají úměrně tomu dávat zaměstnancům více přestávek. „Tlak na zaměstnance je nyní skutečně obrovský a otázkou je, jak se to bude dál vyvíjet,“ řekl INFO.CZ Souček.

SDÍLET