Pokračující pandemie covid-19 má v některých zemích, včetně Česka, paradoxní důsledky pro pracovní trh. I když někde stoupla nezaměstnanost a počet lidí na takzvaný „kurzarbeit“, některé firmy i nadále zoufale shánějí zaměstnance. A z cizinců se stává ještě žádanější zboží než před pandemií.
Důkazem je například situace v sousedním Rakousku, která se, i když v menší míře, týká i České republiky. Ačkoliv nezaměstnanost kvůli covidu meziročně stoupla a bez práce je nyní 490 000 Rakušanů, v mnoha firmách a společnostech se stále nedaří obsadit volná pracovní místa. A podobné je to se zaměstnaností zahraničních pendlerů, tedy lidí, kteří dojíždějí za prací do Rakouska ze sousedních států. Počet těchto zaměstnanců, včetně Čechů, sice na jaře krátkodobě poklesl (meziročně o 22 000), nyní se ale rychle vrátil na předchozí úroveň a začal naopak růst. Dnes pracuje na rakouském území 116 000 zahraničních pendlerů, což je vůbec nejvíc v historii.
„Zaměstnání lidí s trvalým bydlištěm v zahraničí je výrazně stabilnější než celková zaměstnanost v Rakousku,“ dospěla k závěru aktuální studie rakouského výzkumného ústavu WIFO. Jinými slovy: i když mnoho Rakušanů přišlo kvůli covidu-19 o práci, žádným přelivem těchto nezaměstnaných na místa, obvykle obsazovaná cizinci, se to neprojevilo. Právě naopak.
Místní taková místa buď ze zdravotních, sociálních či kvalifikačních důvodů obsadit nemohou, nebo zkrátka jen nechtějí. A stát je k tomu není schopen přinutit. Přitom nezaměstnanost opravdu povážlivě roste. „Druhé čtvrtletí bylo obzvláště náročné,“ řekl deníku Der Standard Harald Mahrer, prezident Rakouské hospodářské komory (WKO). Ze srpnových 410 000 stoupl počet lidí bez práce na zářijových 490 000, dalších 400 000 zaměstnanců pracuje na takzvaný „kurzarbeit“.
