Z jednoho smrku, v němž zimují kůrovci a přes zimu se ho nepodaří najít, může na jaře vyletět až 75 tisíc brouků. tak zní závěr nové studie Biologického centra Akademie věd. Mohlo by se tak zdát, že momentálně není nic důležitějšího, než takové stromy najít. Lesy ČR ovšem toto očekávání mírní: tvrdí, že i kdyby najaly dobrovolníky a „kůrovcové“ stromy označily, nemají kapacitu na to, aby je pokácely a odvezly.
Okolnosti tak s trochou nadsázky připomínají rezignaci před očekávanou povodní. Stát jako by věděl, že na jaře přijde rozsáhlá pohroma, které by se dalo zabránit výstavou hráze, ovšem zároveň tvrdí, že nemá beton, auta ani zedníky. A lidé se mají smířit s tím, že jim domy zničí velká voda.
Komu se podobné přirovnání zdá trochu přitažené za vlasy, měl by si přečíst aktuální zprávu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Vědci pod vedením jednoho z nejznámějších českých odborníků na kůrovce Petra Doležala z Jihočeské univerzity oloupali kůru ze dvou velkých, kůrovcem napadených smrků a umístili ji do takzvaného fotoeklektoru, kde je hmyz lákán na světlo.
