ZDRAVOTNICKÝ DENÍK | Dotáhnout až do schválení parlamentem alespoň některé zákony, které připravoval ještě jako ministr zdravotnictví. To je momentálně hlavní prioritou poslance Adama Vojtěcha. Nebrání se novým výzvám, ale politika ho momentálně příliš neláká, spíše zdravotnický management. Když se podívá zpátky na své působení, nevidí nic, co by zásadně měl udělat jinak. Jeden nedostatek si ale připouští: „Nejsem ten typ, který by rád hrál politické hry.“
Změnilo se po Vašem odchodu z funkce chování lidí kolem vás? Pocítil jste, že už nejste ministr?
Samozřejmě je to jiné. Člověk nedostává tolik emailů a telefonátů. Ale že by se někdo osobně začal chovat jinak, třeba odtažitě, to nikoli. Naopak. Můj odchod provázely celkem pozitivní reakce od laické i odborné veřejnosti, to mě potěšilo. Lepší, než kdyby každý říkal: už abys šel pryč.
Záleží asi i na tom, koho se zeptáte. Třeba jiný je Facebook a jiný – kritičtější – Twitter. Nebo si vezměme lékařskou komoru. Nejprve jste jim zpíval na plese a nyní vám nemohou přijít na jméno. Co se mezi vámi stalo?
Upřímně, nepamatuji si, kdy by lékařská komora nějakého ministra podpořila. Nicméně od začátku jsem se snažil s vedením komory otevřeně komunikovat, zástupce komory jsme zvali do klíčových skupin, na důležitá jednání. Musím však říct, že zejména ze strany pana prezidenta nebyla vůle ke konstruktivní spolupráci. Bohužel se z lékařské komory stala spíše odborová organizace, která rozbíjí cokoliv, co vzejde z ministerstva zdravotnictví. Přál bych si, aby naše vztahy byly tehdy lepší, nicméně to by musela chtít i druhá strana.
Dozvěděl jste se nyní něco, kdy jste si řekl: Škoda, že jsem to nevěděl jako ministr, šel bych na to jinak?
Myslím si, že nic tak fatálního. Je jasné, že některé věci šly udělat jinak. I politika je umění možného a po bitvě je každý generál. Ale že bych dostal nějakou informaci, kterou jsem nevěděl, to ne.
