Magistrát chtěl regulovat, kde smí na volno běhat vaši psi. Nic z toho nebude, vlastníci pozemků jsou proti nebo mlčí

ČTK

Naše newslettery rozesíláme každý týden

09. 01. 2018 • 14:05

Pražští radní zamítli vydání celoměstské vyhlášky regulující volné pobíhání psů. Důvodem je odmítavý postoj radnic i soukromých vlastníků pozemků vybraných pro zřízení ploch pro volný pohyb zvířat. Radní ve svém usnesení rovněž schválili, že v budoucnu mají problémy řešit samostatně jednotlivé radnice. Pohyb psů nyní upravuje vyhláška o ochraně zeleně, zákon o myslivosti a zákon o provozu na silničních komunikacích. V Praze je registrováno zhruba 100.000 psů.

Magistrát se rozhodl vytipovat pozemky pro volný pohyb psů poté, kdy radnice odmítly vybrat taková místa samy nebo na výzvu magistrátu nereagovaly. Úředníci tak vybrali podle nich vhodné pozemky, a to nejen ty městské, ale i patřící soukromým majitelům. Ani u nich však neuspěl. "Z oslovených vlastníků vyjádřilo téměř 80 procent nesouhlasný názor, popřípadě na zaslanou výzvu nezareagovalo," píše se v dokumentu, který schválili radní.

Volný pohyb psů tak mají do budoucna řešit samy radnice. Podle dokumentu se magistrát pokusí najít v rozpočtu peníze, kterými by jim na řešení problémů se psy přispěl.

V Praze platí vyhláška o ochraně zeleně, která zakazuje vstup psů na pozemky vedené v katastru jako zeleň. Rovněž je zakázáno s nimi chodit na dětská hřiště a pískoviště a majitelé po nich musí uklízet. Zákon o myslivosti pak volný pohyb psů zakazuje v honitbě, kterých je v Praze několik, a zákon o provozu na silničních komunikacích zase na silnicích.

V Praze je evidováno kolem 100.000 psů. Nejvíce jich je přihlášených v Praze 4, více než 9000 zvířat, a v Praze 6, zhruba 8500. Podle magistrátní vyhlášky z roku 2005 musí být každý pes starší šesti měsíců v metropoli evidován pomocí mikročipu nebo tetování. Ty nesou informace o psu i jméno majitele.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
Včera • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
Včera • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.