Místo různých influencerů, youtuberů a popových hvězd se hlavními hrdiny dětí a mladistvých stávají během pandemie znovu rodiče a lidé z jejich nejbližšího okolí. K takovému, pro někoho možná překvapivému závěru dospěla aktuální studie rakouského Institutu für Jugendkulturforschung. Průzkum mezi mladými Rakušany a Rakušankami ve věku 11 až 17 let údajně prokázal, že vedle silnějšího příklonu k rodičům děti a mladiství začínají mnohem silněji inklinovat k různým tradičním hodnotám, jako jsou čestnost a spravedlnost. „Největším přáním mladých lidí v roce 2021 je více čestnosti,“ řekl v rozhovoru pro INFO.CZ vedoucí výzkumu, rakouský profesor sociologie Bernhard Heinzlmaier.
Váš průzkum probíhal v prosinci 2020. Dáváte tedy jeho výsledky jednoznačně do souvislosti s pandemií koronaviru?
To bych neřekl. Podle mého názoru koronavirová pandemie jen urychlila a zesílila trend, který zaznamenáváme mezi mladistvými a dětmi už delší dobu. Jde o postupný návrat předmoderních, konzervativních, někdy až nostalgických hodnot a životních praktik. Pandemie k takovému vývoji určitě přispěla, není ale jeho hlavní příčinou.
A co je tedy podle vás hlavním důvodem návratu k něčemu, co obecně nazýváme tradiční rodinné hodnoty?
Lidé se znovu stmelili, uzavřeli se do svých skupin, vymezili se vůči vnějšímu prostředí a vnějšímu nebezpečí. Zažíváme renesanci toho, čemu se v osmdesátých letech začalo říkat „kuklení“ (cocooning). A to je spojené i s určitým návratem k tradicím, neboli osvědčeným metodám lidského soužití, které byly ve všeobecném shonu a euforii pokroku trochu zapomenuty.
Dobře, ale mluvíme o dětech a mladých lidech ve věku od 11 do 17 let. Mnoho rodičů by s vámi asi nesouhlasilo, že se jejich děti vracejí k tradičním hodnotám. Jedna věc mohou být odpovědi v průzkumu a druhá realita…
Opět se jedná o zdokumentovaný vývoj, žádný výmysl. V Rakousku byli ještě v 70. a 80. letech na vrcholu seznamu vzorů mezi dětmi a mladistvými takoví lidé jako tehdejší kancléř Bruno Kreiski nebo příslušní rakouští prezidenti. Od devadesátých let ale začala prestiž politiků v očích mladistvých a dětí upadat. Naopak začala doba, kdy mladí jako své hrdiny označovali třeba hvězdy hudebního a obecně kulturního průmyslu.
Kdy se to začalo měnit?
Už od začátku dvacátých let tohoto století. Svědčí o tom porovnání různých hodnotových studií mezi mladými, které provádíme už od roku 1990 a využíváme i data, nasbíraná v 70. a 80. letech. Už před deseti lety se na vrcholu žebříčku vzorů začali objevovat členové rodiny, rodiče, prarodiče, sourozenci, lidé z nejbližšího okolí. A tento trend, jak ukázal náš průzkum z loňského prosince, v pandemii ještě výrazně zesílil. Členové rodiny jsou nezpochybnitelně největšími vzory mladých, až daleko za nimi jsou celebrity a hvězdy sociálních sítí.
A politici? Říkal jste, že před čtyřiceti lety byli i oni v mnoha případech hrdiny mladých…
Ne, politici dnes naopak patří mezi antihrdiny. Stejně jako mnozí známí manažeři, influenceři nebo lidé z kulturního průmyslu. To byli opravdu hrdinové nedávné minulosti, dnes se to úplně obrací. Charakterizoval bych to možná tak, že mezi mladými jsou dnes jako vzory populární lidé z jejich skutečného světa, tedy zejména z nejbližší rodiny.
