Místopředseda Národní sportovní agentury (NSA) Michal Janeba měl tu možnost být s novým úřadem od samého počátku a doslova ho tak pomáhal budovat od nuly. Nyní věří, že lidé ze sportovního prostředí začínají chápat, že agentura je tu pro ně. V čem chce být NSA pro sportovce přínosem?
Než jste se stal místopředsedou Národní sportovní agentury, působil jste jako náměstek na Ministerstvu pro místní rozvoj. Jaké to je přejít ze zaběhlého úřadu do instituce, která se buduje na „zelené louce“?
Na
začátku je dobré říct, že na to neexistuje žádný manuál.
Můžete čerpat z nějakých zkušeností, které buď máte sám
nebo je od někoho získáte, ale mustr na to není. Naposledy se
takhle zakládal Úřad pro dohled nad hospodařením politických
stran v roce 2017, což je sice relativně menší úřad s jinými
kompetencemi a rozpočtem, ale na tom zas tak nezáleží, prakticky
si museli procházet tím samým.
Jaké jsou výhody toho být v procesu zakládání nového státního úřadu víceméně
od samého počátku?
Výhodou je samo o sobě to, že
si můžete vybudovat moderní úřad. Chceme ho plně digitální, využívat nejmodernější agendy, které třeba už
používají některé jiné úřady. A máme tu možnost si takto
vysbírat to nejlepší, aby úřad fungoval tak, jak
chceme.
Prakticky to ale asi nebude tak jednoduché, že
co si člověk řekne, to má…
To je pravda, praxe
je trochu složitější. Co se oné stavby úřadu týče, je
důležité si uvědomit časovou osu, tedy že Národní sportovní
agentura vznikla v srpnu, kdy nabyla účinnosti novela zákona o
sportu. Následně byl formálně jmenován Milan Hnilička předsedou,
potom existuje delimitační protokol mezi MŠMT a panem předsedou
Hniličkou, kterým se musíte řídit a přebírat zaměstnance.
Plus je třeba brát v potaz i to, že máme zákon o státní
službě, který ten proces příliš nezjednodušuje, ale musíme se
tomu přizpůsobit. A takové ty drobnosti, že nemáte ani tužku,
kterou si nemůžete jen tak koupit.
