Největší úspěch odboje v Evropě. Před 75 lety v protektorátu přistáli parašutisté, kteří zabili Heydricha

ČTK

26. 12. 2016 • 12:03

Za největší čin evropského domácího odboje za druhé světové války se považuje atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha v Protektorátu Čechy a Morava v květnu 1942. Před 75 lety, v noci z 28. na 29. prosince 1941, byli na území Protektorátu vysazeny tři výsadky (Silver A, Silver B a Anthropoid), ve kterých byli i parašutisté, kteří akci úspěšně provedli.

Osud "kata českého národa" Heydricha, jenž ihned po svém nástupu v září 1941 rozpoutal teror proti českému národu a zahájil holokaust protektorátních Židů, se začal naplňovat již na podzim 1941. Exilová londýnská vláda začala tehdy spolu s Brity plánovat větší akci proti německým okupantům. 

Heydrich, kterého sám Adolf Hitler považoval za nenahraditelného, přijel koncem září 1941 do tehdejšího Protektorátu, aby zlomil odboj a odpor českého lidu. Za pouhé čtyři měsíce výjimečného stavu, který okamžitě vyhlásil, padlo 486 rozsudků smrti a v koncentračních táborech skončilo přes 2100 Čechů. Již v polovině října byly též zahájeny deportace protektorátních Židů do Lodže a Terezín byl určen jako vhodné místo pro jejich soustředění (první transport tam přijel v listopadu).

Formování speciálních československých parašutistických skupin v Británii začalo již počátkem roku 1941. O provedení atentátu bylo rozhodnuto na poradě u velitele tehdejší čs. rozvědky Františka Moravce 3. října 1941, později se definitivním cílem stal Heydrich. Atentát měl být proveden symbolicky 28. října 1941, což ale nevyšlo.

Celá akce začala až o dva měsíce později. V neděli 28. prosince 1941 odstartoval ve 22:00 z letiště Tangmere v jihovýchodní Anglii čtyřmotorový letoun Halifax. Letadlo pilotoval kapitán Ron Hockey a na palubě bylo sedm československých parašutistů. Nad Německem se podařilo pilotům setřást německé stíhačky a 29. prosince ve 2:15 vlétli nad Protektorát.

Ve 2:24 seskočila dvojice příslušníků skupiny Anthropoid (rotmistři Jan Kubiš a Jozef Gabčík) poblíž Nehvizd u Čelákovic, přičemž plánované místo seskoku byly 100 km vzdálené Ejpovice u Plzně. Ve 2:37 následoval u vesnice Senice mezi Poděbrady a Městcem Králové výsadek desantu Silver A (ve složení nadporučík Alfréd Bartoš, rotmistr Josef Valčík a četař Jiří Potůček), kteří měli seskočit u 40 km vzdálené obce Vyžice u Chrudimi. Ve 2:56 opustila letoun nedaleko obce Kasaličky u Přelouče (měli být vysazeni u 50 km vzdáleného Ždírce nad Doubravou) dvojice parašutistů výsadku Silver B, rotný Jan Zemek a četař Vladimír Škácha. Herkules se vrátil na letiště v Tangmere v 8:19 ráno, po deseti hodinách a 19 minutách letu.

Operace Anthropoid měla za cíl uskutečnit atentát na Heydricha. Skupina navázala kontakty s místním odbojem, na pomoc jim exilová vláda v březnu a dubnu 1942 poslala dalších sedm paraskupin s 18 vojáky. Gabčík s Kubišem poté začali plánovat atentát, v tom jim pomohlo i to, že se Heydrich začátkem dubna přestěhoval do zámku v Panenských Břežanech, asi 15 km severně od Prahy. Domácí odboj měl ale z atentátu strach, v depeši do Londýna 12. května se napsal, že "atentát by asi v ničem neprospěl spojencům a pro náš národ by měl nedozírné následky".

Gabčík a Kubiš ale pokračovali s pozorování a pak stanovili plán atentátu v ostré zatáčce pod Vychovatelnou v Kobylisích. Na Heydrichovo auto zaútočili 27. května společně s Valčíkem a Opálkou z desantu Out distance. Heydrich byl při výbuchu zraněn střepinou a 4. června zemřel.

Okamžitě po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy (jen do 3. června bylo přes 13.000 lidí zatčeno a na 700 popraveno). Akce přijel řídit šéf nacistické pořádkové policie generál Kurt Daluege, který byl jmenován novým zastupujícím říšským protektorem.

Sedm parašutistů zahynulo 18. června v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici. Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3000 lidí. Následně odvolaly podpisy po Mnichovskou dohodou Francie a Británie, což přispělo k znovuobnovení poválečného Československa v předmnichovských hranicích.

SDÍLET