Nerovnost ohrožuje demokracii a svobodu. Máme impotentní stát, říká Maláčová

HalfPageAd-1

Jana Bendová

02. 03. 2020 • 12:25

„My nemáme silný stát. Máme spíše impotentní stát. Podívejte se na Německo s dobře fungující demokracií. Má vyšší daně, ale lidé za ně dostávají kvalitní veřejné služby, v tom je ten rozdíl,“ říká v rozhovorou pro časopis Reflex ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). „Sociální demokracie chce přerozdělovat, protože narůstající nerovnost ohrožuje demokracii a svobodu,“ dodává. 

Mobile-rectangle-3

V poslední době jste několikrát uvedla, že přezdívka Venezuela vám nevadí. Ve Venezuele budují „socialismus 21. století“, lidé strádají, přestože země sedí na sudu s ropou. Jak to máte se socialismem vy?

Mně ta přezdívka opravdu nevadí, každý si do ní stejně promítá to svoje. Vadí mi okolnosti, za nichž jsem ji dostala. Dokonale vystihují úchylnost zdejší politické debaty. Ani po třiceti letech demokracie se pravice nedokáže vyrovnat s tím, že levice je přirozenou součástí politického spektra. Jakmile přijde někdo s výrazně levicovými názory, okamžitě ho nálepkují a zesměšňují. Výsledkem téhle nesnášenlivosti je, že tu místo silné tradiční levice máme demagogii a populismus. A kromě toho: Venezuela mi začali říkat, když jsem oznámila, že chci rodičovský příspěvek zvýšit pro všechny. A víme, jak se ta situace vyvinula. Celé politické spektrum mi dalo za pravdu, a pravicový Senát chtěl dokonce přidat ještě víc než Venezuela Maláčová.

A co ten socialismus?

Podívejte, já se snažím prosazovat společnost, kdy lidé dostanou za práci zaplaceno tak, aby z toho mohli rozumně, důstojně vyžít. Jsme jedna z nejbohatších zemí světa, proto rovněž chci, aby fungovaly kvalitní veřejné služby. A jestli tomu budeme říkat socialismus, nebo ne, to už nechám na ostatních.

Všichni se pohybujeme v nějakých sociálních bublinách. V té mé, středostavovské, všichni do jednoho říkají: „Držte si peněženky, Maláčová zase vymýšlí, komu by z našich daní něco přidala.“ Vám to přátelé neříkají?

Vůbec ne. Pro lidi z levicových kaváren jsem levicová málo. Ale lidé v regionech mi říkají: „Konečně za nás někdo bojuje, z těch mezd a důchodů, které se za posledních třicet let výrazně nepohnuly, se nedá vyžít.“ Mimochodem, úchylnost české politické debaty se odráží i ve vaší otázce – střední třída u nás paradoxně prosazuje principy, které vyhovují bohatým, zvláště miliardářům. Střední vrstva napadá přerozdělování, přitom veškerá politika, kterou dělám já, pomáhá nejvíc právě střední třídě.

Jak? Střední třída nese u nás největší část daňové zátěže a kvůli tomu je frustrovaná.

Ale já říkám totéž! Oč se snažím?! Zvýšení důchodů? Plus pro střední třídu. Zvýšení rodičovské a systém jeslí? Plus pro střední třídu. E-neschopenka? Plus pro střední třídu. Důchodová reforma? Reforma sociálních služeb? Zvýšení příspěvku na péči? Plus pro střední třídu. A tlak na růst mezd – včetně té minimální – pomáhá v důsledku také střední třídě. Východní Evropa je obecně poznamenaná tím, že střední třída dosud nehájí své zájmy a systém, v němž se jí bude žít dobře. Hájí zájmy lidí, kteří jsou příjmově i mocensky vysoko nad ní.

Nehájí spíš svobodu? Aby jí stát až příliš nepřeorganizovával životy?

Opakuji, všechno, co jsem prosadila, míří ve prospěch zejména střední třídy. Takže konečně ze svých nemalých daní také něco má, něco získá a může prosperovat.

Jaký je váš vzor – země, které byste chtěla připodobnit Česko?

Asi Dánsko. Je to podobně velká země, podobně navázaná na Německo, díky čemuž osciluje podobně jako my mezi dvěma světy – oni v tom skandinávském, my ve východoevropském, slovanském. Má moderní ekonomiku, fungující sociální stát. Má vyšší hladinu daní než my, mezi vyspělými zeměmi jednu z nejvyšších, ale stát na oplátku klape, společnost mu věří a důvěřuje si.

Více si přečtěte na webu Reflex.cz. 

SDÍLET

Billboard-bottom-1