ČESKÁ JUSTICE | Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) nemá podrobné informace o tom, kolik policistů zasahovalo v červnu 2013 v takzvané kauze Nagyová, která předznamenala pád vlády Petra Nečase a odstartovala novou politickou éru České republiky. Česká justice si podle zákona o svobodném přístupu k informacím požádala o data k zásahu. Podle šéfa Jiřího Mazánka není schopna vyčíslit, na kolik největší operace v dějinách tuzemské policie vyšla daňového poplatníka. NCOZ navíc tají, kolik bylo na akci vyčleněno tzv. zvláštních finančních prostředků.
Tajná policejní akce, namířená proti politikům a úředníkům, dostala název BOBO. To je jediná konkrétní odpověď Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), kterou dostala Česká justice na sadu otázek, které útvaru zaslala v souvislosti s největší operací v dějinách české policie, takzvanou kauzou Nagyová.
Tou je mediálně označována policejní razie, která propukla 13. června 2013. Tehdy policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) pod vedením Roberta Šlachty zasáhl proti několika politikům a úředníkům, které podezíral z korupce a zneužití pravomoci úřední osoby. Šlo o dosud největší policejní akci tohoto druhu ve veřejné sféře a proti vysokým vládním institucím v České republice i v celé Evropě. Kauza 17. června vyústila v pád vlády Petra Nečase, který rezignoval také na funkci předsedy Občanské demokratické strany a odstartovala novou politickou éru České republiky.
V tajné akci bylo nasazeno nepočítaně odposlechů, sledování, zapojili se do ní desítky až stovky policistů. Původní konstrukce údajné trestné činnosti zněla: sabotáž. Podle ÚOOZ a žalobců z Vrchního státního zastupitelství v Olomouci se organizovaná skupina lidí cíleně snažila obsazovat klíčové posty ve státní správě tak, aby z toho měla užitek a současně i „krytá záda“. Aktéři podle detektivů „úmyslně poškozovali ústavní zřízení nebo obranyschopnost České republiky“. Případ byl později rozmělněn do několika větví a původní sabotáž vzala za své. Výsledkem gigantické operace jsou ale především zproštění obžaloby, v lepším případě udělené podmínky.
Česká justice si podle zákona o poskytování informací vyžádala podrobná data k této policejní operaci. Požádala například o počty nasazených příslušníků policie, nebo nakolik tato tajná operace v globálu vyšla státní rozpočet. Z reakce policie vyplývá, že sama ozbrojená složka nemá konkrétní informace ani o jedné z uvedených skutečností.
Česká justice si vyžádala tyto informace:
„Kolik policistů se podílelo na přípravě, operativě, analýze a vyšetřování a následných úkonech kauzy zvané Nagyová?
Jaké konkrétní složky policie byly v této operaci zainteresovány (konkrétní expozitury či složky
policie, konkrétní počty policistů dle expozitur, složek)?
V jaké výši byly za práci na této kauze vyčísleny náklady na mzdy zainteresovaných policistů?
V jaké výši byly za práci na této kauze vyčísleny náklady na odměny, tedy nadtarifní složky mzdy?
V jaké výši byly za práci na této kauze vyčísleny náklady na techniku, logistiku, pohonné hmoty?
V jaké výši byly za práci na této kauze vyčísleny náklady na zvláštní finanční prostředky? Jaký útvar či expozitury či složky inkasovaly, k jakému účelu byly tyto prostředky použity dle aktů interního řízení policie?
V jaké výši byly za práci na této kauze (operacích) vyčísleny náklady komplexně?
Kteří konkrétní důstojníci byli velícími důstojníky v této kauze (operacích)?
Jaký byl krycí název této operace (operací), kdo jej vymyslel?“
Bobo, víc nevíme
Šéf NCOZ Jiří Mazánek odpověděl konkrétně pouze na jednu otázku: „Jaký byl krycí název této operace (operací), kdo jej vymyslel?“. „Trestní spis nesl krycí název: „BOBO“… …Jelikož povinný subjekt požadovanou informací ve smyslu citovaného ustanovení nedisponuje, nemůže ji žadateli poskytnout,“ zní jediná relativně konkrétnější odpověď šéfa elitního útvaru.
