Odborníci i opozice mírní optimismus Schillerové. O práci by mohly přijít desetitisíce lidí

Vojtěch Kristen

30. 03. 2020 • 16:12

Česko v posledních letech zažívá nejnižší míru nezaměstnanosti v Evropě, počet lidí bez práce podle dat ČSÚ dlouhodobě osciluje okolo dvou procent. Epidemie koronaviru však tuto situaci změní. Jak výrazně? Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska by se nezaměstnanost mohla koncem roku zvýšit až na deset procent – a to v případě, že budeme mít štěstí. Podobně i šéfodborář Josef Středula varuje, že krátkodobě by o zaměstnání mohlo přijít až 450 tisíc zaměstnanců. Oproti tomu ministryně financí Alena Schillerová předpokládá, že nezaměstnanost vzroste do poloviny roku jen o jediný procentní bod.

„Na konci druhého čtvrtletí nepočítáme s nějakým výrazným nárůstem nezaměstnanosti. Myslím, že mimořádně velkorysým kurzarbeitem podporujeme to, aby se zaměstnanost udržela,“ uvedla v nedělní Partii na Primě ministryně financí Alena Schillerová. A doplnila, že předpokládá růst míry nezaměstnanosti o 1,2 procentního bodu na 3,3 procenta. 

Odborníci, opozice ani odboráři ovšem tak optimističtí nejsou. Například podle aktuální analýzy Raiffeisenbank, která již počítá s riziky epidemie koronaviru, by se míra nezaměstnanosti v polovině roku měla zvýšit na 4,2 procenta, v případě horšího vývoje až na 4,9 procenta. Pro celý rok pak Raiffeisenbank předpokládá růst nezaměstnanosti na 4,6, respektive 5,7 procenta. „Míra nezaměstnanosti by nemusela překonat úrovně z let 2013/14. I tak by o práci mohlo přijít až 90 tisíc osob. Vrátíme se tak v čase 5 let zpátky,“ komentují předpokládaný vývoj na trhu práce analytici Raiffeisenbank.

Ještě pesimističtěji vidí situaci opozice a odboráři. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek očekává, že růst nezaměstnanosti dosáhne deseti procent. „Když budeme na konci roku mezi 8 – 10 procenty nezaměstnanosti, budeme na tom ještě dobře. Berte to ale jako subjektivní výstřel od boku,“ uvedl předseda poslaneckého klubu TOP 09. Předseda odborů Josef Středula dříve v březnu pro DVTV varoval, že kvůli epidemii koronaviru by v Česku mohlo o práci krátkodobě přijít až 450 tisíc zaměstnanců a sto tisíc živnostníků.

Že odhady ministryně Schillerové mohou být příliš optimistické, ukazují i příklady z některých zemí, kde se kvůli epidemii zvýšila nezaměstnanost až pětinásobně. Jde třeba o Izrael, kde nezaměstnanost vzrostla z asi čtyř procent na více než 20 procent a odborníci očekávají, že počet lidí bez práce dále poroste.

Pětinásobný růst nezaměstnanosti pak hlásí i Norsko, kde se nezaměstnanost zvýšila z 2,3 procent na konci února na aktuálních téměř 11 procent, nejvyšší úroveň od 30. let minulého století. A ve Spojených státech vzrostly žádosti o podporu v nezaměstnanosti rekordně za pouhý týden na 3,3 milionu. Odborníci přitom předpokládali, že počet žádostí bude o dva miliony nižší. 

SDÍLET