Respektujte pravidla, radí Čechům italská spisovatelka de Concini

 FOTO: depo2015.cz

Marek Kerles

12. 10. 2020 • 06:30
Současné šíření nákazy nemoci COVID-19 v Česku už se hodně blíží tomu, co na jaře zažívala severní Itálie. Wolftraud de Concini, italská spisovatelka, která se narodila v roce 1940 v Radvanicích u Trutnova, v rozhovoru pro INFO.CZ popisuje, v čem vidí podobnost vývoje v obou zemích a na co by se Češi měli připravit.

Od roku 1964 žijete v italském Trentinu. V březnovém rozhovoru pro INFO.CZ jste říkala, že Italové velmi těžce nesou, když na ně zbytek Evropy podle nich zcela neprávem pohlíží jako na národ, který svou nedisciplinovaností přispěl k rozšíření koronaviru na kontinentu. Nyní je řada zemí, zejména Česko, v podobné pozici jako na jaře severní Itálie. Cítí Italové určité zadostiučinění?

Ne, Italové rozhodně nejsou rádi, ani se škodolibě neusmívají nad tím, že jiné země jsou nyní zasaženy koronavirem jako dříve Itálie. Zlomyslná radost není nic, co by bylo v italské povaze. Italové, jak je znám, jsou v naprosté většině velmi citliví lidé, kteří na utrpení druhých reagují s velkou mírou lidskosti a porozumění. Pouze snad lze říci, že jiné národy byly s tehdejší kritikou Itálie trochu uspěchané. To je dnes už jisté.

Mluví se v Itálii v této souvislosti speciálně o České republice, kde se dnes nákaza šíří takřka nejrychleji v Evropě?

To bych neřekla. Česká republika není zemí, o níž by se dnes v souvislosti s koronavirem mluvilo v Itálii nejvíce. O tom, jak probíhá nákaza v Česku, je ve skutečnosti informováno poměrně málo lidí.

A ti, co jsou informováni – rozumějí Čechům a jiným národům, že se nepoučili z italské skutečnosti a uvolnili protiepidemická opatření příliš brzy?

Ano, Italové v tomto ohledu zřejmě Čechům rozumějí. Z italské situace se totiž v podstatě nepoučil vůbec nikdo. I v Itálii nyní zaznamenáváme nový nárůst počtu nákaz. A to také možná kvůli tomu, že se koronaviru přestává bát řada mladých lidí, kteří se večer hromadně scházejí na ulicích nebo obecně zapomínají na pravidla. Ale od nynějška vláda schválila přísnější kontroly a pokuty za porušování těchto pravidel.

Změnila z obecného pohledu nějak silná jarní vlna epidemie Itálii? Jsou podle vás Italové jiní než před ní?

Ne, v Itálii se vlastně změnilo jen málo. Lidé si jen rychle zvykli na to, že žijí s určitými omezeními. Asi nejtěžší je každopádně pro Italy to, že už nesmějí objímat přátele a známé, protože tento fyzický kontakt je prostě součástí italského života. To je pravděpodobně nejhorší v domovech důchodců. Některé domovy jsou opět zcela zavřené, v jiných mohou členové rodiny navštívit seniory pouze po registraci a mohou s nimi mluvit jen přes plexisklo.

Takzvaná druhá vlna každopádně alespoň prozatím neprobíhá v Itálii s takovou intenzitou jako v Česku. Něco se tedy přece změnit muselo, nebo ne?

Pravda je, že v tuto chvíli má Itálie, i když to donedávna vypadalo ještě mnohem lépe, hodnoty podobné Německu, ovšem hluboko například pod Francií či Španělskem. Jak už jsem řekla, je to asi hodně dané tím, že si Italové hodně zvykli na omezující opatření. Od včerejška znovu vidím všude roušky, i venku na ulicích je nosí 99 % lidí.

Jak prožíváte druhou vlnu pandemie vy osobně?

I když jsem hluboko v seniorském věku, osobně se nebojím. Striktně ale dodržuji všechny předpisy a co nejméně se stýkám s lidmi. Mně samotné to příliš nevadí, jsem svou povahou poustevnice. Jednou týdně chodím nakupovat do supermarketu, kde každý beze zbytku také dodržuje stanovená pravidla.

V Česku i přes rapidní nárůst počtu nakažených stále zuří ostrý spor mezi těmi, kdo považují protiepidemická opatření za přehnaná a kontraproduktivní, a těmi, kteří naopak hájí jejich smysl. Jak je to nyní v Itálii? Přispěla jarní katastrofická vlna nákazy k tomu, že se hrany tohoto sporu takzvaně otupily?

I v Itálii existují, co se týče boje s epidemií, stále různé názory. Jedno je ale jisté. Pokud nebude pandemie zvládnuta, nemůže se se nastartovat ani ekonomika. A bylo by velmi nezodpovědné, pokud by se nějaká firma stala novým ohniskem covidu. Každopádně i mezi vědci a lékaři nepanuje úplně jednotný názor. Někteří jsou novým nárůstem nákazy znepokojeni méně, jiní více. Debatuje se o uzavření či neuzavření škol, které také mohou být z hlediska šíření nákazy rizikové, stejně jako o nutnosti dalších omezujících opatření v ekonomice a zdravotnictví. Je totiž už dnes jasné, že mnoho lidí nedostalo potřebnou lékařskou péči, protože v nemocnicích bylo kvůli covidu prováděno méně vyšetření a operací.

Čili co byste ze svého italského pohledu poradila lidem v Česku?

Ne, bohužel nemohu Čechům poradit. Snad jen jednu věc. Nejdůležitější je, aby každý respektoval pravidla a nebral problém na lehkou váhu. Každopádně všem lidem v Česku upřímně přeji, aby se podařilo druhou vlnu pandemie dostat pod kontrolu a zastavit.

SDÍLET