Rok 2021 se bude točit hlavně kolem sněmovních voleb. Babiše nemusí o vítězství připravit ani nezvládnutá pandemie

V tradiční novoroční anketě redakce INFO.CZ se tážeme politologů, co čekají – pokud jde o domácí politiku – od roku 2021. A protože to bude rok zcela zásadních sněmovních voleb, směřují jejich úvahy převážně – avšak nejen – k nim. Odpovídají Ladislav Cabada, Petr Just, Lubomír Kopeček, Daniel Kunštát a Josef Mlejnek.

Ladislav Cabada

Zásadní událostí roku 2021 budou volby do Poslanecké sněmovny a proces sestavování nové vlády, ať už se tak stane v řádném termínu, anebo se nakonec klíčoví aktéři dohodnou na předčasných volbách. Tento proces bude silně odvislý jak od toho, jak bude pokračovat pandemie a jak ji vláda případně dokáže řešit, ale také od vývoje ekonomiky, kde lze očekávat zhoršování klíčových parametrů – zvyšování nezaměstnanosti, zadluženosti, platební neschopnosti, nárůst bankrotů a podobně.

Petr Just

Nebudu příliš originální: pandemie – zdá se – jen tak nezmizí. A čekají nás ty nejdůležitější volby – volby do Poslanecké sněmovny, které rozhodnou nejen o rozdělení 200 poslaneckých mandátů, ale také o tom, kdo zasedne ve vládě. A ty dvě události – řešení pandemie a blížící se volby – budou spolu úzce souviset. Vládní strany se pokusí voliče přesvědčit, že jejich postup při řešení krize byl a je správný a že jim mají být voliči vděční a dát jim důvěru i v dalším období.

A opozice naopak bude poukazovat na selhání vlády při zvládání pandemie a volat po změně krizového manažera. Ale kromě soupeření vlády s opozicí nás čeká i další klasický prvek každého předvolebního období, a sice soupeření vládních stran mezi sebou. Ač partneři ve vládnutí, před volbami skládají účty každá za sebe. Budeme tedy svědky mnohem výraznějšího vymezování se obou koaličních stran vůči sobě, a v podobné míře to platí i pro třetího vládního partnera, byť stojí oficiálně mimo vládní struktury. Ostatně první náznaky jsme viděli již na konci roku 2020 při projednávání státního rozpočtu.

Babišův „rok blbec“. Letopočet 2020 ukončil jeho dominanci, na řadě jsou Bartoš a Fiala

Rok 2020 ukázal, že je Česko nekonečně zastaralé. Je třeba vyměnit celou generaci politiků, píše ve svém komentáři, který sklidil velký ohlas, šéfredaktor INFO.CZ Michal Půr. 

Lubomír Kopeček

Rok 2021 zjevně stále bude silně ovlivňovat koronavirová pandemie, u čehož je dobré se krátce rekapitulačně zastavit kvůli lepšímu pochopení blízké budoucnosti. Pro zvládání pandemie je velkým handicapem propad důvěry veřejnosti ve vládu a její opatření v průběhu eskalace krize v posledních měsících roku 2020. Vláda nejednala jako sehraný celek, ale jako nesourodý, často improvizující a vzájemně se popírající sbor sólistů. Vládní koalice tak vstupuje do roku 2021 vnitřně rozložená a vztahy mezi politiky hnutí ANO a ČSSD se blíží bodu mrazu.

Menšinová vláda Andreje Babiše navíc měla už v roce 2020 zjevný problém prosazovat své představy v Poslanecké sněmovně a těžko čekat, že se to v příštích měsících změní. Souvisí to hlavně se zvolna mizející ochotou komunistů podporovat vládu a tím destruovat svůj protestní image. Hrozba, že po volebním účtování v říjnu 2021 zmizí z Poslanecké sněmovny, začíná být pro KSČM až příliš hmatatelná. Totéž hrozí ČSSD, i proto se vláda rozkládá. 

Rok 2021 je zkrátka rokem volebním. Bude vidět disharmonie vládních partnerů. Stejně tak se opět staneme svědky předem těžko odhadnutelných hlasování v Poslanecké sněmovně. Je nejisté, jestli vláda Andreje Babiše ve stávající podobě opravdu dožije až do parlamentních voleb v říjnu 2021. Trochu paradoxně ovšem přetrvávání pandemického ohrožení může pomoci tomu, aby vláda nakonec vydržela až do voleb. Zevnitř rozbít či nechat padnout vládu by za takové situace vypadalo nezodpovědně.

Něco podobného platí pro málo pravděpodobnou možnost, že bychom se dočkali předčasných voleb. Čím déle potrvá nouzový stav, omezující opatření a riziko opětovné eskalace pandemie, tím méně pravděpodobné bude, že by se našla politická vůle předčasně rozpustit stávající Poslaneckou sněmovnu.

Zajímavé také bude sledovat obě na konci roku 2020 vytvořené opoziční volební koalice, tedy ODS, TOP 09 a lidovce, respektive Piráty a STAN. Jednak půjde o to, zda dokážou udržet svou soudržnost, jednak o to, jak se jim povede ve volbách vůči ANO Andreje Babiše. Oproti minulým parlamentním volbám roku 2017, kdy hnutí ANO v průzkumech dlouho před volbami s velkým náskokem vedlo, teď patrně půjde o soutěž mnohem vyrovnanější. Šanci volby vyhrát má kterýkoliv z těchto dvou opozičních bloků, ale i hnutí ANO.

Udržení ANO ve hře o volební vítězství stojí za bližší analýzu. Přes výrazné oslabení důvěry ve vládu v závěru roku 2020 se Babišově straně zjevně daří udržet jádro svých voličů. Andrej Babiš tyto voliče dokáže přesvědčit, že je stále přes důsledky druhé vlny pandemie kompetentní při jejím zvládání. Zjevně to souvisí s tím, že jsou fixovaní na komunikaci lídra ANO, a nikoliv na nesourodou komunikaci vlády. Dál je podstatné, že zavření části ekonomiky a z toho plynoucí negativní důsledky, se těchto lidí příliš nedotkly. Značná část voličů ANO jsou senioři závislí na důchodu od státu, a nikoliv na příjmech z podnikání nebo ze zaměstnání.

Loajalitu voličů ANO navíc může upevnit šikovná komunikace, která využije nabízející se příležitosti. Názorně to v posledních dnech roku 2020 předvedl premiér svým pasováním se do role hlavní postavy očkování proti viru. Šance Andreje Babiše vyhrát příští volby tak nemusí zničit ani růst nezaměstnanosti, obří státní schodek či krach mnoha restaurací, obchodů a firem.

Nakonec je dobré nezapomenout, že v povolebním sestavování nové vlády může sehrát důležitou roli prezident Miloš Zeman. Těžko čekat, že by se omezil na roli pouhého statisty. Stačí si vzpomenout, jak udržel Babiše ve hře po volbách 2017 lpěním na jeho premiérství, a to přes mnohaměsíční problém získat pro vládu důvěru ve sněmovně. Bez Zemana by dnes Babiš premiérem nebyl. Vytváření vlády po volbách roku 2021 se tak opět může stát komplikovaným politickým rébusem. 

INSIDER — Klaus: společnost je oslepená hojností, piráti jsou vítězstvím ideologie „ajťáctví“

Daniel Kunštát

Rok 2021 zcela jistě nebude klidný pro českou politiku ani pro českou společnost. V rozjitřené atmosféře všeobecné nedůvěry jak mezi politickými aktéry, tak mezi politickou reprezentací a veřejností, se budou konat parlamentní volby. A veškeré dění v české politice bude právě s volbami tak či onak souviset.

Především není jisté, zda do voleb přežije současná vládní koalice – jakkoliv ani to není vyloučené. Ale stejně tak je možné, že se ČSSD nakonec rozhodne pár měsíců před volbami spektakulárně bouchnout dveřmi a odejít. Sociální demokraté zjevně musí konečně rozlousknout letité dilema: být u toho (třeba i do hořkého konce) nebo se radikálně vymezit proti Babišovi, který postupně téměř kompletně „vybrakoval“ levicový elektorát a nic nesvědčí pro to, že by sociální demokraté (a nakonec i komunisté) v nejbližší době dokázali tento trend zvrátit.

Co ovšem skoro jisté je, Babiš asi podle mého soudu zůstane nejméně do listopadu premiérem. A nic na tom nezmění ani případný odchod ČSSD z vlády. Ten by nejpravděpodobněji znamenal jen rekonstrukci vlády, která třeba i bez důvěry v relativním klidu vydrží až do řádného termínu voleb. Zeman spíše Babiše v tomto směru podpoří, nehodí jej přes palubu a nebude usilovat o vlastní (pseudoúřednický) kabinet přinejmenším v tom smyslu, že by hledal nějakého nového Rusnoka. Jiná věc je, že taková vláda by tak či tak byla vládou dvou stran: ANO a Hradu. 

Josef Mlejnek

Očekávám předvolební mumraj, kdy se skoro veškerá politická činnost bude upínat k podzimním volbám. Kampaň již začala, soupeření se bude jen zostřovat.

SDÍLET
sinfin.digital