Daňové změny zásadně zabrzdí ekonomiku, lidé to pocítí. V ANO je vnitřní protest proti Babišovi, říká Rakušan

03. 12. 2020 • 11:05
Lidé už vládě koronavirová opatření nevěří, nevěří jí, že neprosazuje něčí zájmy, další prodlužování nouzového stavu si nezaslouží naši podporu, říká v rozhovoru pro INFO.CZ předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan. Podrobně s ním řešíme situaci kolem daňového balíčku, který bude projednávat Senát, a související téma rozpočtu na příští rok. „Vedeme prázdnou debatu o číslech, která mohou být diametrálně odlišná,“ konstatuje. Jak vnímá nátlak prezidenta Zemana vůči BIS a nakolik věří spolupráci STAN s Piráty?

Začněme věcí, která v těchto dnech zajímá snad každého: daňový balíček. Aktuálně se bude projednávat v Senátu, kde máte jeden z nejsilnějších klubů. S čím do toho jako STAN jdete a čeho chcete dosáhnout?

Včera odpoledne jsme o tom s našimi senátory jednali. Popravdě musím říct, že je to velmi složitá věc, a existuje celá řada pozic, ze kterých na ni lze nahlížet. Ta první a zásadní, kterou zastává také předsednictvo Starostů, říká, že celý balík, který prošel sněmovnou, je naprosto špatný. Proto bychom byli rádi, kdyby velká část našich senátorů v prvním kole hlasovala pro zamítnutí toho zákona jako celku.

Pokud mám ale správné informace z jiných klubů, je pravděpodobné, že tato varianta neprojde. Zdá se, že Senát zákon kvůli obavě, aby ho sněmovna neschválila v původní verzi, neodmítne. Potom jsou na řadě mnohá složitá vyjednávání o kompromisní variantě. A ta se už vedou. Pokud bychom se my měli k této kompromisní variantě někdy ve druhém kole připojovat, tak by musela obsahovat dva základní parametry: za prvé menší „zásek“ do veřejných financí. V opačném případě to může skutečně znamenat konec stability veřejných financí.

Nechceme veřejné finance ohrozit na dlouhá léta dopředu. Další naší podmínkou je, aby finance zůstaly nějakým způsobem také v regionech. Takže to zopakuju: za nás by bylo nejlepší, pokud by se neudálo nic. Myslíme si, že se daňové změny nedělají uprostřed objektivní krize, a to i ekonomické, a za druhé, že se dělají po nějaké makroekonomické analýze, a nikoli ve dvě v noci skrze pozměňovací návrh poslance Andreje Babiše. Takže pro nás by bylo nejlepší, pokud by zákon vůbec neprošel, a pokud ano, tak ve druhém kole v nějaké kompromisní variantě. A o té budu s našimi senátory ještě mluvit.

Co říkáte na způsob, jakým se do toho v úterý vložil prezident Miloš Zeman?

Pan prezident jasně naznačil, že ten zákon bude vetovat. Otázkou je, co je to za signál. Zda je to signál k původní verzi, a tím vzkaz senátorům, se kterými napřímo nekomunikuje, aby se pokusili o nějaké změny s tím, že pak bude ochoten změnit svůj finální postoj. Pokud by ale sněmovna prosazovala původní verzi, a o tom prezident mluvil, pak přijde na řadu jeho veto. Já si myslím, že prezident může kalkulovat s tím, že se mu nějakým způsobem podaří rozložit původní koalici, která pro změnu daní hlasovala.

Je to skutečně čisté rozdávání peněz na úkor našich dětí.

Koneckonců i hradní strana, tedy SPD, pro ten zákon zvedla ruce. Možná zkrátka doufá, že by se po nějaké jeho politické intervenci nenašel dostatek hlasů k tomu, aby sněmovna jeho případné veto přehlasovala. Osobně si ale myslím, že Senát bude hledat cestu k nějakému kompromisu. Nemám z toho radost, protože přistupujeme na nezodpovědnou hru Andreje Babiše, kterou tady rozehrál, aniž by měl promyšlené, jaké výdaje ve státním rozpočtu nebudou. Je to skutečně čisté rozdávání peněz na úkor našich dětí. I ten kompromis tudíž bude pouze z nouze ctnost, která má napravit tu hrůzu, jež prošla sněmovnou.

Zmínil jste to. Klíčový rozměr celého zákona spočívá v tom, že o peníze přijdou města a kraje. Jste bývalý starosta Kolína, řekněte mi tedy, co by to znamenalo pro rozpočty krajů a měst, pokud by zákon prošel v původní verzi?

Například Kolín se dostane na objem rozpočtu, který přibližně odpovídá roku 2018. Uvidíme ale, jak budou nakonec vypadat daňové příjmy, odhaduju, že od toho budeme muset odečíst ještě tak deset až patnáct procent. Realita je tedy taková, a vidím to při přípravách rozpočtu nejen Kolína, ale také Středočeského kraje, že se nejenom škrtají investice, ale že budeme muset sahat i do služeb. Někde se bude muset například omezit autobusová doprava. 

Ve Středočeském kraji se ukazuje, že nadstandard, jako jsou třeba dotace sportovním centrům, jsou naprosto ohrožené. Ohroženo je ale také kofinancování evropských projektů, které města už získala. Aby je mohla realizovat, potřebují kofinancování. Města a obce zkrátka budou stát před tímto rozhodnutím: buď budou zajišťovat nějaký menší objem na investice do provozu a údržby, anebo půjdou do větších prostředků. Reálně to bude znamenat, že se zásadním zabrzdí lokální ekonomika, lidé to pocítí ve svých životech ve městech a obcích. 

Služby, na které si zvykli, se budou omezovat. Města a obce budou těžko vysvětlovat, že některé služby již existovat nemusí. A za další to bude znamenat méně zakázek pro lokální živnostníky, kteří těží z toho, že je město férový investor a tudíž od něj dostávají zaplaceno. Ve finálním důsledku to bude brzda ekonomiky, což maximálně popírá premisu Andreje Babiše, že bychom se měli z krize proinvestovat. Města a kraje totiž na ty investice jeho vinou budou mít méně prostředků.

Vzpoura v ANO

V takový moment bych čekal, že se Andrej Babiš ocitne pod silným tlakem svých hejtmanů, primátorů a starostů. Přitom se snad až na hejtmana Moravskoslezského kraje Iva Vondráka nikdo neozval…

Uvedu ještě jedno jméno člověka, který se ozval velmi hlasitě. Byl to primátor Ostravy Tomáš Macura, který to označil za rozpočtově neodpovědný návrh, navíc v době, kdy obcím kvůli nižšímu výběru daní už i tak klesají příjmy. To je potřeba také zdůraznit. Jinak se tady opět ukazuje, že je hnutí ANO strukturou vůdcovského typu, kdy se ani racionálně uvažující členové neopovažují svému šéfovi oponovat.

Já si ale zároveň myslím, a nemusí to být na první pohled vidět, že v komunálních vrstvách jakýsi vnitřní protest vůči vedení hnutí ANO a vládě je. Uvědomují si, že to s nimi nikdo nekonzultoval, že to bylo tak jako vždycky od premiéra centralistické rozhodnutí, navíc na úkor regionů. A myslím si, že se tam určitá vzpoura může objevit, promítnout se to může třeba tak, že někteří úspěšní starostové nebudou v příštích komunálních volbách, které se uskuteční za dva roky, za hnutí ANO již kandidovat.

S tím souvisí další věc: ve středu sněmovna řešila celé odpoledne ve druhém čtení státní rozpočet.

Měli jsme tam celou řadu pozměňovacích návrhů dílčího charakteru. Týkají se neziskového sektoru, protidrogové prevence, péče o památky a podobně. Ale ještě jednou: to všechno jsou marginálie. To hlavní je, že ten rozpočet neodpovídá realitě příštího roku, ostatně nekalkuluje ani s tím daňovým balíčkem, takže vedeme prázdnou debatu o číslech, která mohou být diametrálně odlišná. Prakticky to znamená, že se o zákonu o státním rozpočtu budeme velmi brzy bavit znova a ta debata bude z gruntu odlišná.

Zároveň si skutečně myslíme, a byť je to bolestné, že stát musí mít vizi, musí umět říct, na čem ušetří. Zda to bude na jeho provozu, zda je tady ambice zjednodušení a digitalizace státu, což je věc, která v příkladných zemích přinesla do státních rozpočtů nemalé prostředky. Zda je tady kromě toho, že se přidává učitelům, s čímž musím jako bývalý učitel souznít, také nějaká vize reformy českého vzdělávání a tedy i investice do něj. Jenomže v tom rozpočtu nic prorůstového, nic vizionářského, nic systémového není. 

Je to další zadlužování bez nějaké brzdy. A pokud ty rozpočty i s tím šíleným daňovým balíčkem budou takto pokračovat, tak prostě hodnoty zadlužení pětapadesáti procent HDP nedosáhneme v roce v 2042, což byla pesimistická varianta, se kterou se počítalo, ale někdy už v roce 2027. Pro ten rozpočet prostě nelze zvednout ruku už jenom proto, že nikdo neříká, jakou ambici máme zajistit po roce 2030 důchody. Jakou ambici máme zajistit sociální služby nebo zdravotnictví. 

Babišova vláda se tváří, na všechno peníze jsou, už ale neříká, zda přepnula do přísně pravicového módu prudkého snížení daní, ale s tím, že si po roce 2030 budeme zdravotnictví platit sami a zároveň nebude na důchody. Je to prostě iluzorní rozpočet v čase předvolebního roku. Je nebezpečný, protože si ho nemůžeme dovolit. Pozitivního na něm nevidím nic.

Zeman – bezpečnostní riziko?

Co říkáte na iniciativu prezidenta Zemana, který chce po řediteli BIS jména ruských špionů a detailní informace o jejich živých operacích?

Já jsem se k tomu vyjádřil i konkrétním krokem, když jsem požádal předsedu Bezpečnostního výboru pana Kotena, aby tento bod zařadil na nejbližší schůzi. Rádi bychom si tam poslechli také ředitele BIS Michala Koudelku, abychom nemuseli vycházet pouze z toho, co je v médiích a abychom měli i nějakou interpretaci toho, co se děje také přímo od něj. Vím, že se tady ve sněmovně celou věcí bude zabývat také Komise pro kontrolu BIS, kterou vede Pavel Bělobrádek. 

To jsou konkrétní kroky, které můžeme ve sněmovně udělat. No a potom nám zbývá se divit, kroutit hlavou a říkat si, v jaké zemi že to žijeme. Jsme země, ve které prezident zcela otevřeně a přes média vede válku s ředitelem prestižní bezpečnostní služby, která je navíc poměrně vysoce ceněná také mezi našimi partnery a která těmto našim strategickým partnerům také dodává strategické informace. A já si myslím, že její kredit nyní klesá a že všichni její partneři za hranicemi velice bedlivě sledují, kdo se tady dostane k velmi citlivým informacím.

Je to holt stále ta stejná písnička: BIS jasně, sebevědomě a bez vytáček identifikovala rizika pro Českou republiku, identifikovala země, ze kterých plynou, a velmi intenzivně se s těmito riziky potýká. A pan prezident Zeman má kolem sebe lidí, kteří tato nebezpečí vnímají jinak než BIS, jeho okolí navíc není ani bezpečnostně prověřeno, a tudíž je podle mého názoru tento jeho pokyn reálným bezpečnostním rizikem pro Českou republiku.

A ještě jeden dovětek: ukazuje se, že vláda zaspala v jedné věci. Stále nemáme nezávislý kontrolní úřad pro bezpečnostní služby. Zákonem je sice stanoven, avšak byly do něj dány nerealistické předpoklady, které po uchazečích požadují nejen nejvyšší bezpečnostní prověrku, ale také právnické vzdělání a další požadavky. vláda tudíž tento orgán nebyla schopna obsadit a my se nacházíme právě teď v okamžiku, kdy by se nám velmi hodil. 

Zažíváme vlnu rozvolňování koronavirových opatření. Po školách se otevřely také obchody, služby, kadeřnictví a podobně. Co očekáváte?

Opět mi vadí, jak chaoticky vláda rozhoduje. Vláda konečně – a za to jsme ji pochválili – přišla s nějakým systémem. Předtím premiér vždycky kroutil hlavou, když jsme mu říkali, že chceme data a systém, tak nám nerozuměl. Chtěli jsme vždy jasnou predikci, aby lidé věděli, co mohou čekat. Oni tedy přišli systémem PES, který má ale jednu zásadní vadu: ve všech stupních počítá s nouzovým stavem. Podle mě tam má být i stupeň, ve kterém sice dodržujeme nějakou obezřetnost, ale nepočítá se s nouzovým stavem.

Lidé nevěří tomu, že se skrytě neprosazují něčí zájmy, že za tím nejsou lobbistické tlaky, že se nenadržuje velkým korporacím na úkor malých živnostníků.

Ale budiž. PES počítal s tím, že se každou středu budou vyhodnocovat data s tím, abychom věděli, co se bude zavádět v pondělí. A oni sami svůj vlastní postup opět porušili a v neděli začali hekticky řešit, co kdy pustí. Obchodníci rázem nevěděli, zda už mají chystat výlohy, kavárníci, na kdy zavážet zboží… Zmatek pokračuje, a to nemluvím o permanentních výjimkách. Proč střelivo a ne knihkupectví, proč ne hračky nebo boty? Opět vláda docílila jediného: klesla důvěra v její opatření, lidé už jí nevěří a nevěří tomu, že to má celé nějaký logický systém. Lidé pak nevěří tomu, že se skrytě neprosazují něčí zájmy, že za tím nejsou lobbistické tlaky, že se nenadržuje velkým korporacím na úkor malých živnostníků. 

Pokud jde o aktuální rozvolňování, údajně to již odpovídá číslům. Uvidíme, co to přinese. Osobně to přeju malým živnostníkům, ale ta obezřetnost a apel, aby lidé byli opatrní, tady musí být. Jak jsem ale říkal, já se obávám, že lidé vládě už nevěří, takže ta obava, že se kyvadlo zhoupne prudce zase na druhou stranu, ta tady je.

S tím souvisí další věc. Příští týden ve středu vláda předstoupí před poslance s další žádostí o prodloužení nouzového stavu.

Já si myslím, že vláda přichází opět s automatickou žádostí, přičemž vždycky bylo její odůvodnění slabé. Já si skoro myslím, že po těch všech zmatcích, po tom všem, kdy navíc neplní usnesení, která jí byla sněmovnou jako úkoly dána, poté, co pan ministr slíbil, že předloží systém, který bude počítat také se situací bez nouzového stavu, opravdu si myslím, že by tentokrát zodpovědnost za pokračující nouzový stav měla ležet jenom na vládě. Ať si to se svými poslanci prohlasuje, obzvlášť pokud nám nepředstaví život po nouzovém stavu. Vláda už si podporu v tomto ohledu nezaslouží.

A jak se vám zamlouvá plán ministra zdravotnictví posílit pravomoci hygieny? 

Mluvili jsme o tom s některými hygieniky v regionech, kteří samozřejmě nechtějí prozradit svá jména. A i jim to přijde jako absolutní centralizace, která může naopak zpomalit některé lokální procesy. Dám možná nepřiléhavé přirovnání: pokud se podíváme, jak u nás fungují legální odposlechy, tedy že k nim je potřeba rozhodnutí soud, je tady sněmovní komise, která může kontrolovat, zda se tento instrument nevyužívá příliš… no a teď tady budeme mít úředníka, který nebude takové kontrole podléhat a který bude rozhodovat například o tom, že bude sledováno soukromí lidí. 

Nikdo nám navíc neřekl, jak by se s těmi daty pracovalo. Je to nebezpečné, navíc je to opět výstřel do veřejného prostoru, velká reakce veřejnosti a pak zpátečka. Opět se ukazuje, že vláda nemá ani vnitřně prodiskutováno, co chce prosadit. Koneckonců mnoho odborníků začíná opouštět vládní konzultační týmy, ti lidé prostě nechtějí propůjčovat něčemu, s čím je nakládáno špatně a finální rozhodnutí neodpovídají tomu, jaké oni poskytli informace.

Jízda s Piráty po boku

Poslední téma: vaše koalice s Piráty. Jak daleko jste pokročili, co máte za sebou, co před sebou a kde jsou největší rizika?

Primárně se nyní věnujeme programu. Ještě předtím, než se hlasovalo u Pirátů i u nás, nechali jsme si společně udělat analýzu programů. A došli jsme tomu, že ta shoda je z více než sedmdesáti procent. A program se samozřejmě objeví i v koaliční smlouvě. Byť se pak bude celé jaro propracovávat do detailů. Klíčové body, se kterými jde do vyjednávání STAN, jsou digitalizace státní správy, reforma vzdělávacího systému, ochrana krajiny, sociální a daňová politika. Pomáhá nám s tím společný poradce, prestižní ekonom CERGE Filip Matějka, který není členem ani jedné strany. 

Do dvou týdnů bychom tedy chtěli mít základní parametry programu, následně přijde debata o kandidátkách a o klíči, podle kterého budou vznikat. Mluvit musíme také o financování, o jeho zásadách, transparentnosti a podobně. Možná to bude znít optimisticky, ale pokud se ptáte na nějaké zádrhele, zatím nic zásadního nevidím. V rámci pracovních týmů si zatím nepřipouštíme, že by dohoda nevznikla. Pak to samozřejmě ale musíme ještě přinést dovnitř našich stran. A tam to bude třeba ještě odpracovat.

Ani v tvorbě kandidátek tedy nevidíte možný problém?

Líbí se mi ta zásada, že klíč nebude generální na celou republiku. Budeme přihlížet k tomu, kdo je kde jak silný, co bude v daném regionu pro koalici výhodné. Už tato filosofie je podle mě cestou k úspěchu, protože každý region je jiný. A to, že asi budeme mít někde rozdílné představy o pořadí a o klíči v jednotlivém detailu, to určitě nastane, ale nemyslím si, že to bude tak zásadní, aby to celé vyjednávání zablokovalo.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Šarlatáni brzdí seriózní výzkum účinků antabusu, říká biochemik Cvek

Marek Kerles
16. 01. 2021 • 08:00

Český biochemik Boris Cvek byl členem mezinárodního týmu, který před třemi lety uveřejnil v prestižním vědeckém časopise Nature důležitou studii o účincích antabusu na rakovinné bujení. Vědci tehdy prokázali, že lék, využívaný pro léčbu alkoholismu, ničí v laboratorních podmínkách nádorové buňky a podobně funguje i při pokusech na myších. Dnes se na celém světě začalo o látce antabus i v odborných kruzích mluvit také jako o možném léku pro pacienty s covidem-19. Podle Borise Cveka je však tenhle předpoklad založen na zcela mylných a neseriozních základech a v konečném důsledku má na solidní výzkum antabusu kontraproduktivní účinek.

Cíl v nedohlednu, česká CNN marně čeká na své diváky

Vojtěch Kristen
16. 01. 2021 • 06:00

KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Cíl je stále v nedohlednu. Taková je ve zkratce situace stanice CNN Prima News po osmi měsících na trhu. Stanici v průměru sleduje půl procenta lidí u obrazovek, většina pořadů dosáhne na sledovanost pouze v řádu nižších desetitisíců.

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
15. 01. 2021 • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.