Stehlík, Padevět a mikrohistorie: Masaryk slepne a Beneš prosí Čapka, aby přepsal hru

Jan Januš

GLOSA JANA JANUŠE | Slepnoucí Tomáš Garrigue Masaryk se chystá na oslavu svých posledních narozenin, Thomas Mann utíká před nacisty a přijímá české občanství a Karel Čapek nevyslyší prosbu Edvarda Beneše na změnu pesimistického závěru právě premiérované hry Bílá nemoc. To vše v kulisách španělské občanské války, bojů v Africe, krvavých čistek v Sovětském svazu a nezastavitelně se blížící druhé světové války. Právě takto vykresluje historik Michal Stehlík ve své nové knize Krok do propasti často opomíjený rok 1937. Přístup je to poučný: malé dějiny se potkávají s těmi velkými a i když lidé dál žijí své životy, řítí se na největší katastrofa naší minulosti. Podobně jako v aktuálních knihách Jiřího Padevěta.

Čeští historici se v posledních letech stále častěji věnují „malým dějinám“, vykreslují i jiné než politické a válečné souvislosti rozebírané doby a obracejí se tak i takzvaným „dějinám každodennosti“. Tento trend se dá vysledovat i v několika nedávno vydaných knihách.

Havel málem přísahal na socialismus. Prezidentský slib si ale „z prstu vycucal“ Rychetský

sinfin.digital