Telemedicína zažívá nevídaný boom. Koronavirus může urychlit změny v českém zdravotnictví

Lenka Petrášová

24. 03. 2020 • 07:00

Pandemie koronaviru zřejmě v Česku urychlí nástup telemedicíny. Tedy možnosti, jak s lékařem na dálku přes videokonzultace, chat či telefon, stanovit vlastní diagnózu. Doposud si tento „nadstandard“ museli pacienti platit sami, nebo jej dostali coby benefit od zaměstnavatele. Některé zdravotní pojišťovny ale nyní začaly službu proplácet. „Musíme v současné situaci lékařům, především praktikům, ulevit. Pomoct jim s tím, aby pacienti chodili do ordinace osobně, jen pokud to je nezbytně nutné, a zároveň zohlednit, že konzultace po telefonu jsou obsáhlejší a náročnější. Není nutná osobní návštěva v ordinaci pro recept na opakovaně předepisované léky. Obdobně budeme taková vyšetření hradit i ambulantním specialistům a nově také stomatologům,“ vysvětluje Radovan Kouřil, generální ředitel Oborové zdravotní pojišťovny. Je to ale právně v pořádku? Co když lékař na dálku špatně vyhodnotí stav pacienta a nerozpozná včas nemoc, může jej pacient žalovat?

Mezi základní lékařské diagnostické postupy patří „tři P“: poklep, pohmat a poslouchání – ve smyslu naslouchání pacientovi. U videokonzultací však dva ze tří postupů odpadají a lékař se může spolehnout jen na to, co pacient říká, případně na zaslané snímky či výsledky jiných vyšetření. Neohrozí to pacienty?

„Musíme rozlišovat současný krizový stav a dobu před ním. Nebál bych se proto toho, že lékař pacienta na dálku špatně diagnostikuje a ten jej pak zažaluje. Teď je podstatné ochránit pacienty i lékaře samotné. Pigmentová znaménka na dálku vyšetřovat skutečně nelze, ale u řady jiných věcí to smysl má, zvlášť v aktuální situaci,“ říká specialista na zdravotnické právo Ondřej Dostál.

„Jediný problém, který tu vidím, je v tom, že lékaři sice mají nárok na proplácení konzultačních služeb, ale s úhradou za plnohodnotnou návštěvu pacienta v ordinaci se to finančně nedá srovnat. Do budoucna proto bude nutné to legislativně upravit. Nicméně v současné situaci jsem rád, že mnohé pojišťovny už reagují a hradí virtuální péči jak lékařům, tak pacientům,“ dodává Ondřej Dostál. 

Videokonzultace s lékařem na dálku, tedy vyšetření pacienta a stanovení jeho diagnózy, nyní v Česku nabízejí dvě konkurenční společnosti: EUC a CompuGroup. Ta první má rozsáhlou síť klinik, ambulancí a laboratoří po celém Česku, ta druhá už léta dodává lékařům softwarové vybavení. INFO.cz mělo možnost vyzkoušet si „virtuální medicínu v praxi“ u obou konkurentů.

Služba funguje víceméně podobně, jen může mít pacient trochu zvláštní pocit, že sedí v obývacím pokoji a svěřuje se s intimnostmi na dálku někomu cizímu na monitoru počítače. Při běžném lidském kontaktu se možná lékaři otevře víc, ale třeba je to jen otázka zvyku.

Proč tu není větší konkurenční prostředí? Co umožňuje legislativa? A jak vidí dopady koronaviru na budoucnost telemedicíny? To jsme rozebírali s Danielem Soukupem, který má ve zdravotnické skupině EUC na starosti digitální a distanční zdravotní služby pod názvem Virtuální klinika.

Jak současný život s koronavirem ovlivní do budoucna vývoj telemedicíny?

Jsem přesvědčen o tom, že z každé krize se můžeme poučit. Pro zdravotnictví a telemedicínu to určitě bude platit. Všude ve světě má nyní telemedicína podporu, v České republice jde zatím o opatrné krůčky. Ale jak všichni vidíme a zažíváme, je potřebná rychlejší změna. Společnost v Čechách je nedůvěřivá vůči technologickým novinkám ve zdravotnictví, a přijímá je velice rozpačitě, z posledního období například e-neschopenka nebo e-recept. A to vůbec ještě nemluvím o samotné zdravotní péči – vyšetření „na dálku“. Je asi pochopitelné, že existuje mnoho předsudků. A právě v této chvíli je důležité ukázat pacientům, lékařům a další odborné veřejnosti, jaké má telemedicína možnosti. Kromě jiného má extrémně veliký potenciál při řešení dostupnosti a organizaci zdravotní péče.

Jak konkrétně?

V EUC používáme plnohodnotnou službu distanční péče pod názvem Virtuální klinika. Její hlavní část je věnovaná efektivní komunikaci mezi pacientem a lékařem, a řešení zdravotních problémů pomocí vzdálené komunikace tam, kde to anamnéza – ale pozor – doplněná v rámci konzultace odborným posouzením lékaře, dovolí. V případě, že konzultující lékař vyhodnotí během dálkového rozhovoru s pacientem, že jeho zdravotní stav vyžaduje osobní návštěvu, je pacient objednán k dalším vyšetřením do „kamenné“ ordinace. Vzdálené konzultace probíhají formou chatu, který lékař může doplnit se souhlasem pacienta o videokonzultaci. Touto cestou jsme schopni již nyní obsloužit stovky, a brzy tisíce pacientů denně. A tím pomoci v těžké době držet zdravotní péči v chodu.

Co je teď, v této akutní fázi, podle vás nejvíce potřeba řešit?

V první řadě je třeba pomoci nemocnicím, ordinacím a telefonním linkám zvládnout nápor. Je potřeba si uvědomit, že kromě pacientů potenciálně a skutečně ohrožených koronavirem, máme ve společnosti obrovské množství jiných pacientů, chroniky, nebo lidi mající jiné akutní potíže bez návaznosti na tuto infekci, a ti také potřebují lékařskou péči. Pro tyto pacienty je aktuálně velký problém zajistit standardní péči a často pro ně není ani vhodným řešením návštěva nemocnice nebo jiných zdravotnických zařízení, protože se zbytečně vystavují riziku nákazy. Všechny tyto skupiny pacientů je potřebné nasměrovat do té správné péče.

Dále je potřeba mít řešení, jak nahradit lékaře, zejména praktiky, kteří se ocitnou v karanténě, jsou nemocní nebo jinak nedostupní. Takové nástroje naše Virtuální klinika nabízí. Díky ní dokážeme na základě detailní anamnézy velice rychle vyhodnotit, jaký problém pacienta tíží, a zda mu dokážeme pomoci na dálku, tedy zda stačí distanční lékařská konzultace, nebo jestli ho máme směřovat do fyzické péče, a kam přesně. To vše umožňuje sofistikovaný nástroj na sběr anamnézy, jeho propojení na umělou inteligenci, samozřejmě revidovanou a kontrolovanou našimi ordinujícími lékaři. Ti jsou schopni poskytovat konzultace v podstatě odkudkoliv, ze své ordinace, ale i z domova. Opět ideální pro dnešní situaci.

Kdo má do Virtuální kliniky přístup?

Jsme schopni naši Virtuální kliniku velice rychle zpřístupnit všem a pomoci tak řešit jejich zdravotní problémy. Aby se tak však stalo, potřebujeme pomoc i od státu, tedy několik nutných legislativních změn – například aby umožnil poskytnout zdravotní péči na dálku pro pacienty, kteří ještě u nás nikdy nebyli, tedy bez potřeby předchozí fyzické návštěvy. To totiž doposud nejde. Dále potřebujeme větší podporu a zapojení odborných lékařských společností. Ze strany zdravotních pojišťoven, alespoň těch, se kterými jednáme, podporu už máme. Problémem je ale způsob financování této formy poskytování zdravotních služeb.

Kolik lékařů máte zapojených do Virtuální kliniky?

Do Virtuální kliniky postupně zapojujeme lékaře z naší celorepublikové EUC sítě, jedná se tedy o stovky našich lékařů, plus ty, kteří s námi spolupracují. Jde zejména o praktické lékaře pro dospělé a internisty, nyní zapojujeme i naše psychology a psychiatry a samozřejmě jsou to i ambulantní specialisté. Chceme, aby všichni tito lékaři mohli v bezpečném kanále poskytovat péči na dálku.

Jak konkrétně funguje vaše Virtuální klinika?

Virtuální klinika je v podstatě skutečný lékař, jenom si ho nosíte ve vaší kapse. Je pro vás dostupný dle potřeby. Pacient potřebuje pouze mobilní telefon a může zahájit vzdálenou konzultaci. Nejdříve se přihlásí a ověří se jeho totožnost v systému. Následně si vybere téma, jaké chce řešit, například „chřipka“, a začne fáze anamnézy. Tento proces plně koresponduje se standardy péče v Česku, navíc je doplňován o data z umělé inteligence.

Vyplněnou anamnézu obratem obdrží sloužící lékař, který ji vyhodnotí a následně zahájí konzultaci. Pacienta se případně doptá a doplní si chybějící nebo nejasné informace. Může jej i požádat, aby vyfotil například ústní dutinu a fotku poslal. Lékař může zahájit videokonzultaci, pokud to uzná za vhodné, například dušnost, která je u koronaviru častá, je takto velice dobře rozeznatelná. Konzultující lékař pak buď vyřeší pacientův problém přímo díky vzdálené konzultaci, nebo pacienta předá našim koordinátorům na objednání k fyzické návštěvě lékaře, či na potřebné laboratorní testy, případně navrhne jinou formu dalšího vyšetření.

Kolik pacientů takto zvládnete „odbavit“?

Před koronavirem jsme takto dokázali vyřešit 60 % problémů přímo v chatu. Pouze 40 % konzultací vyžadovalo následnou osobní návštěvu u lékaře. Konzultace je to rychlá a efektivní. Statistika ukazuje, že zabere cca 6-10 minut čistého času. 

V čem je Virtuální klinika přínosem?

Největší výhodou je snadná časová a místní dostupnost pro pacienty, ale výhod je samozřejmě jak pro pacienty, tak pro lékaře i celý zdravotní systém mnohem více. Jak jsem již zmínil, pro pacienta je asi největší výhodou, že může konzultovat s lékařem svůj zdravotní problém diskrétně z pohodlí domova. Potřebuje pouze mobil nebo počítač a připojení k internetu. Nemusí nikam cestovat, neztrácí čas, ani se nevystavuje rizikovým situacím.

A to platí i pro lékaře, který i z karantény může poskytovat plnohodnotnou péči a nijak své pacienty neohrozí. Pokud pacienta nedokáže na dálku vyřešit, jedním stisknutím ho předá koordinátorovi k objednání na fyzickou návštěvu ordinace. Odbaví tak mnohem více pacientů než fyzicky v ordinaci. Proto teď intenzivně dokončujeme práci na zařazení všech našich praktických lékařů, aby i z domova byli schopni konzultování na dálku. Urychlí se tím i systém identifikace nakažených COVID-19. Pokud například lékař posoudí, že pacient vykazuje příznaky koronavirové nákazy, následují další opatření podle nařízení epidemiologů a metodiky ministerstva zdravotnictví, například odeslání na testy.

Navíc to řadě lékařů, kteří jsou ve vyšším, tedy rizikovém věku, nebo jsou i sami chronicky nemocní, umožní skutečně plnohodnotně pracovat z domova a nepřijít o příjmy. Ostatně jak víme, i Česká lékařská komora vyzvala své praktické lékaře, kteří nemají dostatek ochranných pomůcek, aby neordinovali, respektive nepřijímali pacienty fyzicky a neohrozili sami sebe. Lékaři ordinující prostřednictvím Virtuální kliniky žádné ochranné pomůcky nepotřebují.

Jak se odrazila pandemie na zájmu klientů o Virtuální kliniku?

Počty poskytnutých konzultací se nám násobně zvyšují týden za týdnem. Zpřístupnili jsme Virtuální kliniku všem našim prémiovým klientům, ale i klientům, kterým tuto službu hradí jejich zaměstnavatel v rámci zaměstnaneckých benefitů. Dále jsme zpřístupnili všem pacientům, kteří jsou registrovaní u našich praktických lékařů, speciální konzultační kanál na téma koronavirus. Virtuální kliniku dokážeme v podstatě otevřít pro kohokoli a pomáhat tisícům pacientů. Jen potřebujeme pomoc od státu co se týče zákonů, jak jsem řekl.

Kolik procent pacientů by i po skončení pandemie mohlo zůstat klienty telemedicínských služeb?

Doufám, že spokojených pacientů, kteří začnou důvěřovat telemedicíně přibude. Neodhadnu zatím, jak budou vypadat čísla v Česku. Když ale budu ale čerpat ze zkušeností a dat ze Švédska a z fungování technologického řešení společnosti Doctrin, tak tam aktuální situace způsobila, že Doctrin přidává do systému digitální péče stovky zdravotníků a desítky dalších zdravotnických zařízení denně. Jedno jejich partnerské zařízení dosáhlo během několika měsíců čísla 100 000 uskutečněných digitálních konzultací. Zde se už pravděpodobně jedná o nevratné pozitivní změny. 

SDÍLET