V Brně vzniká Dokumentační centrum holokaustu

Vratislav Dostál

15. 08. 2020 • 06:00
Na nedávno skončeném brněnském Meetingu představil spisovatel a nakladatel Martin Reiner poprvé širší veřejnosti ambiciózní projekt na vybudování Dokumentačního centra holokaustu na Moravě. Během intenzivního ročního vyjednávání se mu podařilo uzavřít memorandum s brněnskou radnicí, kterým se město zavazuje k poskytnutí pozemku, kde by mělo Dokumentační centrum stát. Nás ovšem zajímalo, co se v projektu chystá v nejbližší době.

Podepsala se nějak koronavirová krize i na projektu Dokumentačního centra holokaustu na Moravě?

Podepsala, samozřejmě. Na konec března jsme měli nachystanou tiskovou konferenci za účasti celé naší reprezentativní správní rady. Ta padla, stejně jako mé následné cesty do Izraele a Německa, a také desítky důležitých schůzek, které bych na jaře absolvoval. Nejhorší ovšem je, že jsme museli odsunout z podzimu na jaro příštího roku velkou mezinárodní konferenci.

O jakou konferenci jde, co na ní chcete řešit?

Pro nás některé zásadní otázky. Poté, co jsme za rok a čtvrt aktivity dokázali podepsat s městem memorandum, které zajišťuje pro projekt tu nejdůležitější věc, tedy pozemek, chtěli jsme sezvat všechny odborníky na holokaust a historickou přítomnost Židů na Moravě a otevřít debatu o tom, jak přesně by muzeum mělo vypadat. Naším zájmem ale je, aby nám ti lidé nejen něco pověděli, ale také – ne-li především – aby se všichni zainteresovaní lépe poznali. A ideálním vedlejším efektem takové konference by mohlo být vytvoření zárodku týmu, který se později na realizaci obsahové části Dokumentační centra bude přímo podílet.

Se zahraničními odborníky nepočítáte?

Samozřejmě, že chceme, aby přijeli. Budeme zvát ředitele židovských muzeí v Jeruzalémě, Berlíně, Varšavě, Washingtonu, Amsterdamu… Chceme, aby nám řekli, jak vznikala muzea u nich a zejména kde dělali chyby, kterých bychom se mohli následně vyvarovat.

Experti očekávají druhou vlnu koronaviru. Taková akce se přitom musí organizovat s velkým předstihem. Máte pocit, že vám už teď dokáží lidé z celého světě zaručit, zda budou vůbec schopni dorazit příští rok na jaře?

Záruku nemáme; vidíte, že i teď, po odeznění nejdramatičtější fáze epidemie (aspoň tady v Evropě), je to pořád dost ode zdi ke zdi. My to ale dál odkládat nemůžeme, a tak už nyní pracuji s představou konference, která bude částečně virtuální. Přinejmenším pro tuzemské odborníky bych rád zorganizoval skutečný meeting, kdy by se Brno stalo místem osobních setkání, a vstupy lidí, kteří nebudou moci přijet, bychom realizovali formou video-konference.

Takže možnost, že by se celá akce posunula třeba až na podzim příštího roku, není ve hře?

Není, a to z prostého důvodu. Dokud si jasně nezodpovíme otázku, co by mělo přesně tvořit obsah Dokumentačního centra, nemůžeme vyhlásit mezinárodní architektonickou soutěž. A dokud nebudeme mít nějaký atraktivní výsledek architektonické soutěže, budou se nám na stavbu centra shánět peníze poměrně obtížně. Ty věci na sebe logicky navazují a už tak je to běh na poměrně dlouhou trať. Jakékoliv další zdržení je špatné.

Dostanou se na konferenci i „normální“ lidé?

Když jsem mluvil o odbornících na daná témata, měl jsem na mysli přední české judaisty, historiky, kteří se tématem holokaustu nebo starších židovských dějin zabývají. Vedle toho je ale důležité, aby se na konferenci objevili i představitelé židovských obcí, a zejména lidé z regionů, kteří se starají už tři dekády o odkaz židovské kultury a historické přítomnosti v místech, jako jsou Mikulov, Třebíč, Boskovice, Rousínov, Lomnice, Pohořelice a další. Určitě pozveme ředitele Pražského židovského muzea Leo Pavláta. Dorazit by měli lidé z Pink Productions, kteří dovedou dělat úchvatné virtuální expozice. Počítáme s účastí novinářů, představitele města, studentů, potenciálních sponzorů…

To vypadá na vcelku velikou akci…

Nejde ale vůbec o to dělat okázalou PR akci. Já chci a potřebuji, aby se tu při jedné příležitosti a na jednom místě potkali lidé, kteří mají k projektu co říct, případně mu odborně co dát. Aby se ukázalo, kdo do jaké míry chce a může projektu do budoucna pomoct. Aby všichni, kdo budou mít zájem, mohli říct k věci své, protože v jednu chvíli bude nutné – samozřejmě na bázi co nejširšího konsensu – celou tuto odbornou debatu ukončit a zamířit k dalšímu obzoru.

SDÍLET