Specializace ve službách i průmyslu roste, stejně jako tlak zaměstnavatelů na praktické dovednosti absolventů škol. Spolu s tím zaznívá otázka, jak upravit postavení vyšších odborných škol. Jejich absolventi jsou oproti stavu, který panuje ve vyspělých západních zemích, v určitých ohledech diskriminováni, když po absolvování VOŠ nemohou pokračovat v magisterském studiu na vysoké škole. V platformě Ředitelský klub, iniciované Vyšší odbornou školou publicistiky (VOŠP), se na tom shodli zástupci zaměstnavatelů a profesních škol.
„Zásadní výhodou vyšších odborných škol je zaměření na praktické zvládnutí specializovaných profesí. Zatímco vysoké školy se musí v podstatné míře soustředit na výzkum, VOŠ nabízejí svým studentům pestré možnosti praktické výuky. Zblízka sledují trendy praxe ve svých oborech a jejich absolventi proto výborně nacházejí uplatnění,“ uvedl ředitel VOŠP a člen Stálé konference ředitelů Petr Uherka s tím, že je potřeba přijmout legislativní změny, které absolventům VOŠ umožní pokračovat ve studiu na magisterském stupni vysokých škol.
Zatímco například v Británii, Německu či Rakousku absolventi tamních obdob vyšších odborných škol mohou po absolvování školy ve vzdělání pokračovat na magisterském stupni přímo, v Česku se musí i po absolvování VOŠ vrátit k akademičtějšímu bakalářském stupni VŠ.
Místopředseda Národního akreditačního úřadu a viceprezident pro hospodářskou politiku Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar k tomu v Ředitelském klubu uvedl „Vyšší odborné školy mají v našem vzdělávacím systému své místo a sehrávají důležitou roli. Velmi dobře zacílené vzdělání z vyšší odborné školy, kde studenti netráví tolik času teorií, ale mají hodně praxe, je přesně to, co zaměstnavatelé v současné době potřebují.” Podle něj je nutné hledat takový model terciárního školství, který by vhodně propojil v současné době oddělené světy vyšších odborných a vysokých škol.
