Vláda chystá další rekordní zářez do státního rozpočtu

Vláda schválila podle návrhu ministerstva financí nový rozpočet s půlbilionovým schodkem. Rezort Aleny Schillerové nově počítá s nižšími příjmy i vyššími výdaji, do aktuálních dat se podepsal zejména daňový balíček ze závěru loňského roku, který mimo jiné zrušil superhrubou mzdu. Ekonomové nový rozpočet kvitují jako reálnější, přesto by podle nich vláda mohla být střídmější. 

Pět set miliard korun. Takové úrovně má v letošním roce dosáhnout rozpočtové manko, schválila počátkem týdne vláda na návrh ministerstva financí. Oproti předchozímu návrhu jde o poměrně výrazný růst deficitu o 180 miliard dolarů. Ministerstvo financí argumentuje „vývojem boje s pandemií, úpravami ve vládních programech přímé pomoci, snížením daňového zatížení zaměstnanců a výzvami souvisejícími se zatížením zdravotního systému.“

Pokud bude tento rozpočtový schodek naplněn, půjde o největší deficit v historii země. Loni se sice vláda rovněž usnesla na půlbilionovém schodku, nakonec ale deficit dosáhnul jen 367 miliard. Do té doby byl rekordní schodek z krizového roku 2009, kdy stát skončil v červených číslech přes 192 miliard korun.

Vláda tak novým schodkem přiblížila deficit realitě, v jeho předchozích verzích a návrzích nebyly zanesené zejména daňové změny z konce roku a zahrnutí nákladů na zrušení superhrubé mzdy. „Ministryně financí Alena Schillerová a její spolupracovníci tedy konečně sundali růžové brýle,“ hodnotí vyšší rozpočtový deficit ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda. „Loňský návrh rozpočtu, respektive jeho schodku ve výši 320 miliard korun nezahrnuje dvě zcela zásadní věci: druhou vlnu pandemie koronaviru a na sklonku roku schválený daňový balíček. To jsou tak závažné věci, že k přehodnocení hloubky schodku měly vést už mnohem dříve,“ dodává.

Podle ekonoma skupiny Natland Petra Bartoně mohla být vláda střídmější. Nový rozpočet podle něj neukazuje příliš vůle k šetření a neodpovídá ani lepšímu než očekávanému vývoji ekonomiky. „Výše navrhovaného schodku je absurdní. Absolutně neodpovídá tomu, co jsme se o ekonomice dozvěděli od doby schválení původního schodku. Ekonomika je v lepším stavu, než ministerstvo předpokládalo při sestavování rozpočtu. Pro započtení prosincových daňových úprav by teď logicky mělo žádat nižší navýšení, než předpokládalo tehdy. Lepší ekonomika zvyšuje daňový výnos a snižuje potřebu výdajů. Namísto snížení navýšení ministerstvo nyní žádá zvýšení téměř dvojnásobné,“ vysvětluje ekonom.

Oba odborníci se shodují, že novelou rozpočtu si vláda vytváří finanční polštář pro nepředvídatelné události. Kabinet tak využívá podobnou taktiku jako loni, kdy plánovaný schodek nevyčerpal o více než 130 miliard. „Výsledný schodek nakonec zřejmě nebude půlbilionový, jde spíše jen o jeho nyní nejvyšší myslitelnou maximální horní mez. Letošní schodek by se měl pohybovat v pásmu od 420 do 450 miliard korun, což ovšem znamená, že bude vyšší než loni, a tedy nejvyšší v historii,“ vysvětluje Kovanda. „Nezbývá než doufat, že ministerstvo schodek nakonec nevyčerpá, jako jej nevyčerpalo v roce loňském. Ten však nebyl volebním, letos může být takovýto neodůvodnitelný schodek přílišným lákavým pokušením,“ doplňuje jej Bartoň. 

Státní rozpočet by měl podle novely hospodařit s příjmy ve výši 1 385,6 miliardy korun (pokles příjmů oproti původnímu rozpočtu o 102,7 miliardy) a výdaji 1 885,6 miliardy korun (nárůst výdajů o 77,3 miliardy). „Patříme mezi země s nejnižším zadlužením a nejlepšími ratingy. Je naší povinností využít tohoto skvělého postavení a pokračovat v masivní podpoře ekonomiky. Ať už snižováním daní, nebo prostřednictvím programů přímé pomoci, kde jen v únoru a březnu vyplatíme 40 miliard korun,“ říká k novému návrhu rozpočtu ministryně financí Alena Schillerová. 

SDÍLET
sinfin.digital