Vrchol energetické krize je v nedohlednu. Trh očekává zdražování i v příštím roce

Ondřej Souček

E15 PREMIUM | V energetické krizi nastane s blížící se topnou sezonou další a dosud nejdramatičtější dějství. Navzdory vládním snahám je jasné, že účty za energie dál porostou. Zabránit by tomu podle analytiků mohly jen zlepšující se vztahy Západu s Ruskem. Na takový vývoj se lze podle nich ale jen stěží spoléhat.

Burzovní trh oceňuje roční dodávku elektřiny na rekordních 400 eur za megawatthodinu. To je třikrát více, než kolik stála na začátku roku a pětkrát více než před rokem. I plyn se pohybuje kolem historických cenových maxim. Nejčastěji se u něho sleduje měsíční kontrakt na rotterdamské burze, kde zářijová smlouva vychází na více než 200 eur za megawatthodinu. Oproti loňskému létu to je pětinásobek.

Dodavatelé tak budou muset dále zdražovat a tento trend bude podle hráčů z trhu pokračovat i v příštím roce. Jeden ze středně velkých dodavatelů, společnost Centropol, například předpokládá, že v roce 2023 najdou odběratelé na fakturách ještě vyšší čísla než letos.

„Právě jsme aktualizovali cenový výhled, tedy kolik budou domácnosti v roce 2023 platit za elektřinu a kolik za zemní plyn. Z ní vychází, že roční vyúčtování bude znovu vyšší, oproti letošku až dvojnásobné. Domácnosti, které plynem anebo elektřinou vytápějí, se dostávají na roční náklady ve výši sto tisíc korun a více,“ odhaluje šéf marketingu Centropolu Jiří Matoušek.

Vývoj cen na trh dodavatelů se plně odvíjí od cen na evropských energetických burzách, které momentálně drží pevně pod krkem ruský prezident Vladimir Putin. Nejistota na trhu přitom nejspíš jen tak nezmizí, míní analytici.

sinfin.digital