Koronavirová pandemie zasáhla do života studentů a na déle než rok je odkázala na distanční výuku. Některé ročníky se v různých chvílích stihly částečně vrátit do škol. Vysokoškoláci, kterým začala výuka třeba až na začátku října, ale stále sedí u počítačů a učí se „na dálku“. Zatímco čísla nakažených klesají, demotivace a únava studentů roste.
Nedávno jsem na LinkedInu zahlédla zajímavý příspěvek. Student prvního ročníku mezinárodního práva na nizozemské univerzitě popisoval, jak se cítí. Vydal se na jednu z nejprestižnějších škol v Evropě, doteď ale netuší, jak vypadají její učebny nebo přednáškové sály. Cítil se vyčerpaně, demotivovaně, bez ambicí do budoucna. Tím spíš, že pro mnohé studenty je dnes o poznání obtížnější sehnat si práci, nebo alespoň někde dobrovolničit, jak tenhle mladík popisuje. Jeho příspěvek získal na sociální síti přes 15 tisíc likes a stovky komentářů od studentů, kteří jsou ve stejné situaci.
Inspirovalo mě to a zeptala jsem se českých vysokoškoláků, jak se v éře online výuky cítí oni. Mít učebnu, posilovnu, kancelář, kuchyň a šatnu v jedné místnosti 24/7 je už pěkně vyčerpávající, jak se shoduje většina z nich. „Poprvé jsem skončila na online výuce pár měsíců před maturitou; a tenkrát mi to vyhovovalo. Většina předmětů se řešila formou samostudia; úkolů a povinných online hodin jsme měli málo. Čas, který bych jinak strávila ve škole v hodinách, které mi upřímně byly k ničemu, jsem mohla věnovat přípravě na přijímačky. V té době ještě celá tahle situace byla nová a méně vyčerpávající, což určitě pomohlo“, říká Viktorie Kafková, absolventka Gymnázia Nový Jičín a nyní studentka prvního ročníku psychologie na Univerzitě Palackého v Olomouci.
Po nástupu na vysokou školu se na to ale mnoho studentů začalo dívat jinak. „Je to hodně o vnitřní motivaci a disciplíně. Jsou dny, kdy mě distanční výuka dostane do fáze, kdy jsem úplně bez motivace a neschopná něco dělat,“ popisuje své dojmy studentka oboru Business Management na University of Greenwich v Londýně Aneta Chvapilová. „Situace ukázala, co vše může být online, ale kontakt s lidmi je potřebný. Už bych se do školy vrátila“, dodává Lenka Kokešová, studentka ekonomiky podniku Ostravské univerzity.
