Z milostivého léta budou těžit hlavně lichváři, kritizuje návrhy na odpouštění exekucí Exekutorská komora ČR

Exekutorská komora

30 miliard korun – až o tolik by podle odhadů Exekutorské komory ČR mohl český stát přijít, pokud bude přijat návrh tzv. milostivého léta. Nejde však o jediný problém. Exekutoři dále upozorňují, že návrh důsledně neodlišuje veřejnoprávní a soukromoprávní úpravu, do které navíc nepřípustně zasahuje retroaktivně – tedy se zpětnou účinností. Vyjádřili též obavu, že by jeho přijetí mohlo mít drtivě negativní dopad na morálku celého dlužnicko-věřitelského prostředí. Boom „podomních lichvářů“ je přitom jen špičkou pomyslného ledovce.

„Podle našich propočtů se tu stát vystavuje ztrátě minimálně 30 miliard korun,“ varuje Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR. „V současnosti je v republice vedeno přibližně 4 300 000 exekucí. Z nich by v rámci milostivého léta mělo dojít k odpouštění u celé jedné třetiny. Nezapomínejme na příslušenství, které ve většině případů dosahuje výše samotné jistiny. Při 30% vymahatelnosti se dostaneme na to děsivé číslo 30 miliard,“ argumentuje. Zdůrazňuje přitom, že největší dopad to bude mít na zdravotní pojišťovny, kterým logicky mimo čerpání ze státního rozpočtu nezbude žádná rozumná alternativa.

Tzv. milostivé léto je návrh na zastavení veškerých exekucí, v nichž vystupuje veřejnoprávní oprávněný, pokud povinný do tří měsíců splatí celou jistinu a 750 Kč na nákladech exekuce. Jistě, návrh tím na první pohled uleví mnoha povinným, kterým tak postačí zaplatit pouze jistinu a de facto nepatrnou částku nákladů exekuce. Na druhou stranu však existují oblasti, lidé a subjekty, na něž tento pozměňovací návrh vůbec nepamatuje a které přímo ohrožuje. Jedná se především o stát, kraje, obce, ale také třeba již zmíněné zdravotní pojišťovny.

Můžeme spekulovat, zda je taková úprava skutečně rozumná, obzvláště nyní, kdy státní kasa operuje s naprosto ojedinělým schodkem rozpočtu ve výši 500 miliard Kč a kdy zdravotní pojišťovny vydávají rekordní množství finančních prostředků na léčbu pacientů s onemocněním COVID-19, na testování obyvatel, vakcíny, ochranné prostředky a podobně.

Exekutoři také vyjadřují obavu, že se návrh negativně propíše do současné nálady ve dlužnicko-věřitelském prostředí. Za obzvlášť nebezpečný považují potenciální boom „podomních lichvářů“, kteří dlužníkům budou nabízet rychlé, ovšem záludné, půjčky na vykoupení se z dluhů. Pozměňovací návrh bude v případě schválení také nahrávat nepoctivým dlužníkům, kteří nebudou muset platit úroky, poplatky a další příslušenství svých závazků. Bude chránit tak plošně i ty, kdož si to nezaslouží, a to na úkor většiny. V neposlední řadě by vznikla i nerovnost mezi jednotlivými skupinami dlužníků. Jak se bude poctivý dlužník, který před přijetím návrhu zaplatil vše včetně úroků, dívat na nepoctivého dlužníka, který se placení vyhýbal a kterému velmi vhod přišla novela zákona umožňující mu zaplatit pouze jistinu?

„Problematická je právě hlavně plošnost těchto opatření. To se projeví zejména v oblasti veřejných rozpočtů, kde budou odpuštěny dluhy těch, kteří to nepotřebují a ani si to nezaslouží. Významný vliv to může mít v oblasti veřejných zakázek ve sporech o kvalitu provedených staveb dálnic nebo dodávek IT systémů. Neplatičům bude odpuštěno příslušenství, náklady již zahájených řízení, a rozpočty budou tratit,“ kritizuje návrh šéf exekutorů. Ideálně by se veřejnoprávní věřitelé měli motivovat, aby marné exekuce vůbec nezahajovali, a naopak vymáhali ty pohledávky, které jsou zcela k vymožení. „K tomu ovšem nástroje máme. Vnášet do relativně smysluplné úpravy sérii nekoncepčních regulací nedává vůbec smysl,“ žasne Mlynarčík.

Návrh navíc nerozlišuje, zda veřejnoprávní věřitelé vystupují v daném vztahu v rámci svého veřejnoprávního postavení nebo v rámci soukromoprávního postavení. Pokud návrh legislativním procesem projde, nebude ani stát, kraj nebo obec moci trvat na vymáhání příslušenství ze soukromoprávních smluvních pohledávek, pokud povinný uhradí jistinu a výše uvedenou část nákladů exekuce.

Ilustrativním příkladem za všechny budiž například smlouva státu na výstavbu dálnice. Dodavatel plnil pozdě a soud mu rozsudkem uložil zaplatit smluvní pokutu a úroky z prodlení. Dodavatel nezaplatil a dostal se do exekuce, v níž mu podle návrhu bude stačit zaplatit jistinu a 750Kč na nákladech řízení. Stát se pak k příslušenství této pohledávky vůbec nedostane. V tomto a obdobných případech návrh dále nahrává nepoctivým dlužníkům, kteří se tak spekulativně mohou vyhnout placení svých smluvních závazků.

„Návrh takzvaného soukromoprávního milostivého léta je možná ještě horší. Ten přímo předpokládá, že stát bude zpětně zasahovat do soukromoprávních poměrů založených na vlastnickém právu a právu na spravedlivý proces. Jako takový je zkrátka protiústavní, o to víc, že předkladatelé návrh nezdůvodňují ani nehodnotí jeho možné dopady,“ podotýká Mlynarčík.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital