Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, účastník Pražského povstání

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Na svém webu to dnes oznámilo ministerstvo obrany. Štícha za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Do armády se přihlásil po válce, v roce 1968 mu byl kvůli nesouhlasu se vstupem vojsk Varšavské smlouvy zastaven služební postup. Hodnost plukovníka získal při rehabilitaci v roce 1990.

„To, co s pocitem odpovědnosti opravdového vojáka vykonal od 90. let až do současnosti ve prospěch Českého svazu bojovníků za svobodu, je nejen jeho duchovním odkazem, ale také důstojným pomníkem jeho nezištné a obětavé práce,“ uvedl v kondolenci Štíchově dceři ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Štícha byl do loňského června dlouholetým místopředsedou svazu bojovníků za svobodu.

Zeman je nemocný stařec a kolaborant. Měli by ho soudit za velezradu, říká Štětina

Antonín Štícha se narodil 13. dubna 1924 v Podmoklech nad Labem. Ve 14 letech musel s rodinou sudetské pohraničí opustit, odstěhovali se do Prahy. Za války jako člen Sokola dělal spojku, až do heydrichiády vozil vlakem tajné materiály. Byl nasazen na práci v Německu do továrny na letadla Junkers. Po udání, že dává jídlo vězňům z koncentračního tábora, kteří v továrně pracovali, skončil v pracovním táboře.

Při spojeneckém náletu z tábora utekl, dostal se zpátky do Prahy, vyslýchalo ho gestapo. Pražského povstání se zúčastnil jako člen jednotky 1. praporu střelce Jana Čapka. Rok po osvobození absolvoval školu důstojníků tankového vojska v Milovicích a stal se velitelem čety u tankové brigády. U tankového vojska později prošel řadou velitelských funkcí, učil také na vojenských katedrách. Po roce 1968 zde pracoval jen jako starší učitel bez možnosti služebního postupu.

„Moje dítě hodili do ohně.“ Děsivé svědectví rohingské ženy, které vojáci vyvraždili rodinu před očima

SDÍLET
sinfin.digital