Zrůdy StB: Tigridovi mu říkali „banánek“. Rejholec byl jedním z nejhorších udavačů

Radek Schovánek

Po puči v únoru 1948 převzala komunistická strana do svých rukou veškerou výkonnou moc v Československu, čímž se automaticky stala zodpovědnou za veškeré dění ve státě. Je nepochybné, že hlavní vinu na zločinech, které se za její vlády staly, mají právě členové komunistické strany a především její vedení. Bez represivního aparátu, tedy zejména Státní bezpečnosti, by si nedokázali komunisté udržet mocenský monopol. Státní bezpečnost byla po celou dobu své existence pouhou vykonavatelkou příkazů vedení komunistické strany, i když to vedlo k zavraždění jejího nejvyššího vedení. 

Hlavním úkolem tajné policie bylo udržovat mocenský monopol a eliminovat jakékoli projevy odporu nebo jenom nezávislých aktivit. K tomu nutně potřebovala agenturní síť, bez níž by byla slepá a hluchá. Většina agentů byla ke spolupráci nějakým způsobem donucena, ať již vydíráním, sliby nebo pouze strachem o práci a společenské postavení. Ty lze alespoň částečně považovat za oběti režimu, přestože se zároveň podíleli na chodu jeho represivního aparátu. Existovali však i agenti, kteří si z udávání udělali dobrou živnost a udavačství se jim stalo v podstatě koníčkem a celoživotní náplní. 

V roce 1956 začal s americkou finanční pomocí vydávat Pavel Tigrid exilový časopis Svědectví, jehož redakce se počátkem šedesátých let přesunula do Paříže. Dalším důležitým exilovým časopisem, určeným především pro čtenáře v Československu, byly Listy vydávané v Římě Jiřím Pelikánem. Oba časopisy přinášely texty, které v Československu nesměly vycházet. Státní bezpečnost vynaložila obrovské úsilí, aby zabránila jejich dopravě do země.

Právě výměna informací mezi domovem a exilem byla pro přežití disentu v Československu naprosto klíčová. Bez pomoci ze zahraničí by se Státní bezpečnosti snadno podařilo domácí odpor zlomit a opačně, bez informací o porušování lidských práv v Československu by exiloví politici nemohli Západ informovat, co se děje v „Říši zla“, jak nazval komunistický tábor tehdejší americký prezident Ronald Reagan. Nejúčinnějším nástrojem v boji proti těmto přeshraničním kanálům byli agenti Státní bezpečnosti. Těch, kterým se podařilo proniknout až k samotné organizaci výměny zpráv, nebylo mnoho, ale i tak dokázali napáchat veliké škody.

Zrůdy StB: Josef Čech mučil a vraždil podezřelé. Tělo oběti chtěl spálit v peci ČKD

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital