Kampaň před brexitem, prezidentské volby ve Spojených státech nebo nizozemské referendum o smlouvě s Ukrajinou z roku 2016 – to jsou nejzářnější případy poslední doby, kdy do hlasování voličů výrazným způsobem promluvily lži a dezinformace. Další žně pak budou mít trollové i tajné služby cizích mocností – především pak Ruska – letos v květnu, kdy se konají volby do Evropského parlamentu. Hrozbu navíc představují také hackerské útoky, na které budou evropské volby obzvlášť náchylné. Unijní lídři proto vyzývají k opatrnosti a snaží se na zajištění ochrany voleb co nejlépe připravit. Jde to ale vůbec?
Rok 2016 mnohým otevřel oči. Ruské vměšování do amerických prezidentských voleb z roku 2016 plní titulní stránky světových médií dodnes, v témže roce se však odehrála další dvě klíčová hlasování, na kterých trollové zanechali nesmazatelnou stopu. Ruské zásahy se zřejmě promítly také do referenda o brexitu, rozsáhlá dezinformační kampaň však slavila úspěchy především během nizozemského referenda o asociační dohodě EU s Ukrajinou.
