Další grilování technokratů na Kapitolu. Regulace Facebooku a spol. se musí změnit, je už jasné i „Zuckovi“

 FOTO: ČTK

Vojtěch Kristen

18. 11. 2020 • 06:00
Podruhé během dvou měsíců se Mark Zuckerberg a Jack Dorsey, zakladatelé sociálních sítí Facebook a Twitter, ocitli před senátním výborem amerického Kongresu. Nyní zákonodárci řešili, do jaké míry sociální sítě ovlivnily nedávné volby, zda a komu stranily a co si vlastně s neregulovanými „slony v místnosti“ počít.

Revidovat, nebo nerevidovat, toť otázka. Řeč – a vlastně i hlavní téma proběhlé debaty v americkém Senátu – je o takzvaném Zákonu 230, podsekci komunikačního zákona, která zprošťuje internetové platformy právě, jako je Facebook s Twitterem, od zodpovědnosti za obsah, který se tam nachází. Jak se shodla řada senátorů, ale i oba šéfové sociálních sítí, revize této legislativy je více než potřebná.

Diskuse o tom, jakým směrem se má zodpovědnost sociálních sítí za obsah na platformě změnit, nicméně ještě budou tématem mnoha debat. Sám Zuckerberg při dotazu na srovnání s regulacemi novinového a telekomunikačního oboru zmínil, že by bylo vhodné vytvořit zcela nová pravidla hry – právě pro sociální sítě. Vyzdvihoval při tom imperativ transparentnosti „jak v procesu tvorby a aplikaci editačních pravidel Facebooku, tak ve výsledku při jejich uplatňování“.

Jenže senátoři mu na jeho korporátní fráze jen tak neskočili. Právě po transparentnosti totiž volala i většina zákonodárců – jenže teď a tady. Mimo jiné se tak dožadovali, aby „Zuck“ zveřejnil seznam všech zcenzurovaných příspěvků během amerických voleb. Poté by bylo možné posoudit, zda a do jaké míry byla nastavená editační politika Facebooku během voleb skutečně férová a transparentní. 

Facebook přitom kritiku schytával z několika úhlů. Senátoři jej tepali za to, že okamžitě nezavřel účet Steva Bannona, bývalého stratéga Donalda Trumpa. Ten nedávno na svých sociálních sítích napsal, že americký lékař Anthony Fauci a šéf FBI Christopher Wray by „měli být setnuti“. Zatímco Twitter v reakci na výzvu k vraždě zablokoval Bannonovi účet, Facebook pouze odstranil příspěvek; účet však ponechal dále v provozu. 

Nešlo o jediný problém. Twitteru se někteří senátoři vyptávali na to, proč omezil dosah článku deníku New York Post o obchodech syna Joe Bidena Huntera. „Byla to chyba, kterou jsme během 24 hodin napravili,“ reagoval Dorsey s tím, že původně omezili dosah článku kvůli politice o nezveřejňování textů založených na zcizených zdrojích. Jak ovšem připomněl texaský senátor Ted Cruz, Twitter srovnatelnou politiku rozhodně nezastával ve chvíli, kdy se na sociální síti šířily materiály zcizené a zveřejněné Edwardem Snowdenem.  

A právě nevyváženost obou platforem k politickým stranám byla dalším velkým bodem senátní debaty. Republikáni si dlouhodobě stěžují, že technologické firmy z Bay Area straní demokratům. Ostatně, během slyšení uvedli některé argumenty, které tato tvrzení mohou podporovat. Jedním z nich je politická orientace zaměstnanců obou společností – jak totiž kongresmani ukázali, 92 procent zaměstnanců Facebooku a 99 procent zaměstanců Twitteru, kteří během voleb finančně podpořili některou ze stran, poslalo své peníze demokratům.  

„Ono se to vždy svede na nějakou chybu. Je ale podivuhodně nápadné, že tyto chyby se týkají zejména jedné části politického spektra,“ uvedl republikánský senátor Mike Lee na příkladu smazaného protrumpovského tweetu Marka Morgana, šéfa amerického Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP). I toto smazání Dorsey následně označil za „chybu“.

Co grilování přineslo? Zejména ujištění, že změny v regulaci přijdou, dříve či později, dobrovolně či vynuceně. Takřka všichni stakeholdeři se shodli na minimu, totiž že Zákon 230 je třeba revidovat, upravit, přizpůsobit realitě 20. let 21. století. Jak přísně a v jakých konkrétních oblastech se změny projeví, ještě jistě bude tématem mnoha politických diskusí, ale odhodlanost zkrotit neregulované technologické firmy byla u většiny senátorů dobře patrná. Jde přitom o minimum, které dost možná z pragmatismu podporují i samy platformy. Vědí totiž, že někteří zákonodárci by rádi zašli ještě dál – volají třeba po nucené divestici aplikace Instagram (nyní patří do portfolia Facebooku) či po vzniku nového dohledového úřadu. 

SDÍLET