Facebook bude platit, britští vydavatelé od nového roku získají za svůj obsah miliony liber

01. 12. 2020 • 15:30
Největší sociální síť světa v úterý oznámila domluvu s britskými vydavateli na přebírání jejich obsahu pro službu Facebook News. Ostrovní publisheři se tak nově za licence ke svým textům dočkají milionů liber ročně. Dohoda je dalším střípkem v mozaice ústupu Big Techu před novými a plánovanými regulacemi a směrem k odpovědnějšímu společenskému chování.

Přelomová dohoda, podle které bude Facebook v Evropě poprvé vydavatelům platit za jejich obsah. I tak se lze dívat na pondělní zprávu o nalezení společné řeči Facebooku s britskými publishery, kteří tak budou nově zařazeni do služby Facebook News. Výměnou si přijdou na miliony liber (1 GBP je asi 29,20 Kč) za licence ke svým textům, které budou ve službě zobrazovány. 

Přitom ještě před dvěma lety Mark Zuckerberg, zakladatel a ředitel Facebooku, myšlenku placení vydavatelům za jejich obsah odmítal. „Nemyslím, že by něco takového dávalo smysl,“ zmiňoval tehdy Zuckerberg. „Lidé na Facebook nechodí proto, aby si četli zpravodajství, ale aby komunikovali s dalšími lidmi,“ argumentoval ještě v polovině roku 2018. O rok později už ale bylo vše jinak. V polovině loňského roku Facebook představil svou zpravodajskou službu News a letos v červnu ji ve Spojených státech spouští. Zároveň přitom výhledově míří na další trhy, hovoří o Francii, Indii, Brazílii či Německu. A o Velké Británii, kde Facebook News zprovozní na začátku příštího roku. 

Jak služba vlastně funguje? Uživatelé ve Spojených státech — a výhledově i na dalších trzích — mají ve své sociální síti záložku „News“, kde se jim zobrazuje zpravodajský feed relevantních článků. Ty jsou vybírány jednak pomocí algoritmu podle zájmů uživatele, jednak — a to se týká hlavních zpráv dne — editory třetí strany Upday, která službu pro Facebook ve Velké Británii spravuje. Do programu se zapojila jak velká, tak lokální média, namátkou vydavatelské domy Hearst, Conde Nast, Guardian Media Group či JPI Media.

„Čtenáři ve službě uvidí hlavní titulky a příběhy dne spolu se zprávami přizpůsobenými podle jejich zájmů. Během dne Facebook News bude přinášet včasné zpravodajství s důrazem na původní a aktuální zprávy, zároveň ale lidem pomůže objevit nová témata na základě zpráv, které sami čtou,“ popisuje službu Facebook. Ten přitom argumentuje, že zapojení vydavatelů je v jejich zájmu, podle dat ze Spojených států byli uživatelé přesměrovaní na weby médií prostřednictvím služby Facebook News z 95 procent noví čtenáři, kteří daný web dříve nenavštěvovali.

Facebook ve Velké Británii z reklamních příjmů ročně získává okolo pěti miliard liber.

INSIDER — Bylo by super, kdyby Agrofert koupil akcie Echa, říká majitel vydavatelství Ovčaří

Regulatorní tlaky

Spuštění služby Facebook News ve Velké Británii a především dohoda o odměňování vydavatelství za jejich obsah je přitom náznakem ústupu takzvaného Big Techu — zejména duopolu Facebooku a Googlu — před nastupujícími regulacemi. Jen před několika dny Velká Británie představila nového regulátora, který by měl na velké technologické firmy dohlížet. 

Nejde však jen o Británii. Americký Kongres v posledních měsících několikrát vyslýchal zástupce Big Techu, zejména v souvislosti s takzvanou úpravou sekce 230 komunikačního zákona, která technologickým platformám, jako je Facebook s Googlem, garantuje, že nejsou právně zodpovědné za obsah šířený na jejich sítích. Ovšem jak je v posledních měsících stále zřetelnější, na revizi sekce 230 se shodují politici z obou stran politického spektra — a nutnost změny už připouštějí i sami zástupci technologického sektoru.

Přísnější podmínky pro duopol budou platit i v Evropě. Zde bude v jednotlivých zemích nejpozději v průběhu příštího roku implementována takzvaná copyrightová reforma, která zapovídá neoprávněné přebírání zpravodajského obsahu — což je například praxe služby Google Zprávy. Právě pod tlakem nových regulací se Google ve Francii v minulých měsících s tamními vydavateli rovněž dohodl na placeném přebírání obsahu

V České republice nedávno na podobném principu jako Google Zprávy zahájila službu platforma Flashnews společnosti Livesport, která se však setkala s výrazným odporem tuzemských mediálních domů. Po nátlaku nakonec Flashnews od původního byznys modelu ustoupila a obsah od vydavatelů, kteří si nepřáli být do platformy zapojení, přestala zobrazovat.

 

SDÍLET

Naše newslettery rozesíláme každý týden

Lednové počasí a chyby Francouzů. Co s odstupem víme o blackoutu, který ohrozil Evropu?

Jan Kalous
Dnes • 18:39

Možná jste si toho nevšimli, což je dobře. Nevšimla si toho v nějaké větší míře ani mnohá naše média, což už tak dobře není. Evropa se minulý pátek ocitla na hraně blackoutu. Je to ve své podstatě příběh o tom, jak nebezpečnou situaci v přenosové soustavě nastartovala Francie, ale zažehnaly ji české jaderné a uhelné elektrárny.

„Zelená politika je zároveň sociální politika.“ Přesvědčí o tom ČSSD a Zelení sebe a pak i voliče?

Vratislav Dostál
Dnes • 17:00

Podle politologů oslovených redakcí INFO.CZ je manévr sociálních demokratů, kteří chtějí v letošních sněmovních volbách kandidovat společně se Zelenými, odboráři a malými lokálními formacemi, pochopitelnou reakcí na proměnu politického terénu. Jednoduše řečeno ho lze číst jako pokus o záchranu levice v Poslanecké sněmovně. Zástupci obou stran tvrdí, že pokud má mít spojenectví smysl, musí být dlouhodobé. Otázka je, co na to voliči.

„Hořící keř“ Jan Palach a česká společnost

Martin Kovář
Dnes • 16:55

KOMENTÁŘ MARTINA KOVÁŘE | Hlavní otázka zní, zda vůbec ještě má smysl v předvečer jeho sebeupálení o Janu Palachovi psát. Po roce 1989 a zejména v roce 2019, kdy jsme si připomínali půlstoletí, které od jeho činu uběhlo, už totiž bylo řečeno a napsáno snad úplně všechno. Politikové i nepolitikové odříkali své projevy, byly sepsány vědecké i populární texty, vznikla četná umělecká díla. Já sám si čas od času v souvislosti s ním vzpomenu na písničku Karla Kryla o neznámém vojínovi a přemýšlím o tom, co by na to všechno asi tak řekl sám Palach? Odpověď na tuhle otázku už samozřejmě nikdy nedostaneme, zamyslet se nad ní ale můžeme, stejně jako nad tím, zda svým činem dosáhl toho, čeho chtěl.