Novinařina v KLDR? Ta bez propagandy vzniká jako šeptanda, říká jihokorejská šéfredaktorka

vkr

13. 08. 2017 • 23:47

Vedle masivní státní propagandy začíná v KLDR bujet i variace na pravou novinařinu. Ta v Severní Koreji začíná mezi intelektuály, kteří získávají informace, jak se dá – občas poslechem rádia, které se do KLDR dostane, občas tím, že hovoří s lidmi, kteří ze země vycestovali. Od nich se informace skrze šeptandu šíří mezi lidmi, do té doby, až pronikne na veřejnost, popisuje stav novinářské profese v diktátorském severokorejském režimu šéfredaktorka jihokorejského deníku Daily NK Lee Sang Yongová. 

„Můžete říct, že pravá novinařina v Severní Koreji jsou ty informace, které kolují od úst k ústům. Státní média striktně prezentují vládní propagandistickou linii, na druhé straně severokorejská společnost je vůči šeptandě velmi vnímavá,“ říká Yongová pro server Deutsche Welle. Podle ní se propagandistické triky režimu postupem doby mění. Například nyní začala tato státní mašinerie vysílat více zpravodajství mimo KLDR, tak, aby občané měli pocit, že i k těmto zprávám mají přístup. „To se týkalo například zpravodajství o odvolání jihokorejské prezidentky Pak Kun-hje, které bylo podáno tak, že ona je ztělesněním zla, což si Jihokorejci uvědomili, a že vůdce KLDR Kim Čong-un je proti ní nejlepší lídr,“ říká šéfredaktorka.

I tak je však podle Yongové mylné si myslet, že by se všichni Severokorejci nechali opít rohlíkem a severokorejské propagandě slepě věřili, mysleli si, že jejich vůdce je nejlepší politik na světě. „Vyšší vojenské šarže propagandě nevěří, ale navenek se tváří, že ano. A běžní lidé? Informace je sice stále velmi vzácné zboží, nicméně okruh lidí, kteří se k ní jsou schopní dostat, se neustále zvětšuje. Mnoho z nich si uvědomuje, že jaderné zbraně nejsou vyvíjeny jako prostředek obrany a že americký imperialismus není ten pravý důvod, proč je KLDR chudá země.“

Podle společnosti Reportéři bez hranic se KLDR v indexu míry svobody médií umístila na 180. místě ze 180 sledovaných států. „Severokorejský totalitní režim stále pokračuje v tom, že ponechává své občany ve stavu ignorance a strachu, že za poslech cizího rádia budou posláni do koncentračního tábora,“ tvrdí organizace. Jediným oficiálním poskytovatelem informací je Korejská centrální zpravodajská agentura (KCNA), od které veškerá média své zpravodajství přebírají.

Své informace Yongová sbírá od lidí, kterým režim dovolí vycestovat do zahraničí, nejčastěji do Číny, či od severokorejských přeběhlíků. „Trest, který by je stihnul, kdyby je režim nachytal, že mi vyzrazují informace, by však byl strašlivý. Sami by s největší pravděpodobností skončili na popravišti a až tři generace jejich rodin by režim poslal do pracovního tábora na převýchovu.“ Tím by se však režim nechlubil, propaganda nechce, aby veřejnost viděla, že se tu a tam najdou lidé, kteří se režimu dokáží postavit.

SDÍLET