Počet lidí, které nezajímá zpravodajství, roste. Podle aktuálního šetření agentury Median pro Nadační fond nezávislé žurnalistiky jich je téměř čtyřicet procent. Jeho ředitel a vysokoškolský pedagog na Karlově univerzitě Josef Šlerka to v rozhovoru pro INFO.CZ označuje za alarmující jev. „Myslím, že roste počet lidí, kteří jsou přesvědčeni o tom, že nemohou věci vlastně nijak zásadně změnit. Pokud žijete s tímhle pocitem, tak proč byste se měli zajímat o svět, který přesahuje vaše krátkodobé potřeby?“ táže se Šlerka.
S tříletým odstupem jste si v Nadačním fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ) nechali od Medianu zpracovat šetření o tom, jak často a jaká média lidé sledují. Jaké jsou základní trendy?
Asi nejdůležitější je fakt, že vzrostl počet lidí, které zpravodajství nezajímá. Stoupl o šest procentních bodů a blíží se ke čtyřiceti procentům. To je podle mne alarmující jev, protože jde ruku v ruce s fragmentarizací zpravodajského trhu a ústupu televize a rozhlasu u mladší generace. Zpravodajství plní celou řadu funkcí.
Které přesně to jsou?
Obvykle nejvíc vnímáme funkci přinášení ověřených informací o tom, co se v zemi děje. Jenže jejich výběrem se taky spoluvytváří společný prostor, ve kterém žijeme. Dříve platilo, že co nebylo v televizi, nebylo důležité. Dnes už to zdaleka neplatí. Ve výzkumu je vidět, že tu máme generaci až dvě, která už je mimo tenhle zdroj. Tím se společný prostor stává zase o něco křehčí.
Pokud k tomu ale přidáte, že se zvětšuje i prostor lidí, kteří se zpravodajství vyhýbají, tak to celé může skončit pokročilou fragmentarizací společnosti, proti níž bude současná polarizace ještě docela snesitelná situace. V ní totiž jde o stejné věci, jen se střetávají různé pohledy na ně.
Ale zpět k médiím. Rozhlas, televize i noviny u nejmladší generace ztrácí prakticky jakoukoliv zpravodajskou roli. Naopak sociální sítě se stávají tím hlavním bavičem. Nejen Facebook, ale i trochu médii podceňovaný Instagram.
Rozhlas, televize i noviny u nejmladší generace ztrácí prakticky jakoukoliv zpravodajskou roli.
