Wikipedie slaví dvacáté narozeniny. S nejpopulárnějším zdrojem informací je spojena i řada kontroverzí

Komerční článek

Vítejte ve Wikipedii, internetové encyklopedii, kterou může upravovat každý – úvodní slogan, jenž návštěvníky webových stránek zdraví už dvacet let. Během nich Wikipedie značně nabobtnala. Zatímco v květnu 2005 obsahovala přibližně 1,5 milionu článků, nyní je to již více než 52 milionů. Každý den obslouží přibližně 60 milionů požadavků a pravděpodobně je nepopulárnějším zdrojem informací. Je s ní ale také spojena řada kontroverzí.

„Představte si svět, kde má úplně každý přístup k veškerému lidskému poznání. Právě to my umožňujeme,“ řekl o vizi Wikipedie v roce 2004 jeden z jejích zakladatelů, Jimmy Wales. Wikipedie dnes existuje ve více než 300 jazykových verzích. Bez reklam. Financována je především z darů. Wikipedie funguje na principu wiki. To znamená, že nový článek může vložit či již existující změnit takřka kdokoliv s přístupem na web.

Články mají dle pravidel Wikipedie nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma, aniž by byl některý vydáván za jedinou objektivní pravdu. To se ne vždy daří. Kritici též často poukazují na to, že žádná autorita neručí za správnost obsahu. „Přínosem Wikipedie je velké množství volně dostupných informací, které jsou navíc poměrně dobře vzájemně propojeny. Pokud je obsah brán s nutnou rezervou toho, že je vytvářen lidmi, tak může být velmi užitečný při rešerších,“ konstatuje internetový publicista Daniel Dočekal.

Obsah na internetové encyklopedii je výhradně bezplatný. Pokud se články, často s propagačním zaměřením, vytváří či pozměňují za úplatu, musí být tato skutečnost zveřejněna, a to včetně informace, koho dotyčný editor zastupuje. Některé firmy, mezi jejímiž klienty se objevují byznysmeni, politici i umělci, se ale toto snaží obejít a placení svých služeb zatajují. Během let se takovýchto případů objevila již řada.

V roce 2013 byla publikována například kauza týkající se americké společnosti Wiki PR. Ta dle portálu ibtimes.com měla upravit nebo napsat článek na Wikipedii pro více než 12 tisíc svých klientů, mezi nimiž měl být mimo jiné mediální gigant Viacom či online cestovní agentura Priceline.com. Nikdo z nich se ke kauze nevyjádřil. Obdobný případ se stal v září loňského roku. Za „hříšníka“ byla označena izraelská společnost Percepto. Firma v reakci na obvinění uvedla, že dodržuje „vysoký etický standard a přijímá pouze zakázky, které nejsou v rozporu s etickým kodexem“.

Mezi klienty společnosti Percepto byla jmenovaná kanadská charitativní organizace WE Charity. Ta spolupráci s firmou Percepto odmítla s tím, že o ní před zveřejněním případu nikdy neslyšela. Dle zjištění deníku The Times of Israel upravovala společnost Percepto na Wikipedii téměř čtyřicet stránek. Spadat mezi ně měly i ty patřící developerovi Luďku Sekyrovi. Ten ale jakoukoliv spojitost s případem striktně popírá. „Není to pravda, nikdy jsem nevyužíval služeb společnosti Percepto,“ říká Luděk Sekyra.

I když, jak vyplývá z průzkumu Cambridge University z roku 2013, využívá Wikipedii přes osmdesát procent vysokoškoláků, a je tedy důležitým zdrojem různých rešerší, má na svém kontě už několik skandálů kvůli nepravdivému obsahu článků. Například v polské verzi dlouho existoval článek o Henryku Batutovi, což byla zcela fiktivní postava polského komunisty. Wikipedie se také neubránila nařčení, že není nestranná. Některé zdroje ji kritizují pro levicovou a protikonzervativní zaujatost. Sám zakladatel Wikipedie Jimmy Wales to nepopírá a uznává, že je obsah Wikipedie liberálnější než názory průměru americké společnosti. Vysvětluje to tím, že mezinárodní anglickojazyčná komunita je liberálnější než obyvatelstvo Spojených států.

Online encyklopedie se během své dvacetileté existence stala objektem řady studií. Zřejmě největší ohlas vyvolalo srovnání anglické Wikipedie a Encyclopaedia Britannica. Závěry byly v roce 2005 publikovány v prestižním časopise Nature. V článku se uvádí, že oba informační zdroje obsahují srovnatelný počet chyb. Britannica ale metodiku i výsledky srovnání ve dvacetistránkovém dokumentu ostře odmítla. „Téměř vše ve studii časopisu Nature, od kritérií pro identifikace nepřesností až po rozpor mezi textem článku a jeho nadpisem, bylo chybné a zavádějící,“ konstatuje se mimo jiné v reakci encyklopedie Britannica. Popularitu Wikipedie ale toto prohlášení nijak neovlivnilo.

sinfin.digital