Alternativa pro dopravu mezi Čínou a Evropou? Střední a jižní koridor

Slavomír Horák, ExportMag.cz

Po izolaci Ruska jsou alternativou železniční dopravy z Číny do Evropy střední a jižní koridor. Od letošního února na nich raketově roste objem přepravy. Kudy oba koridory vedou a v čem jsou jejich přednosti i nedostatky?

Ruská invaze na Ukrajinu již nyní omezuje tranzit zboží z Číny do Evropské unie po hlavním severním železničním koridoru. Ten vede přes Rusko, v další variantách trasa zahrnuje také buď Kazachstán, nebo Mongolsko. Před únorem 2022 tyto trasy zachytily přibližně 90 procent celkového objemu železniční dopravy mezi Čínou a Evropou. Jen po transsibiřské trase bylo přepraveno přibližně 558 tisíc TEU a čínsko-kazachstánsko-ruským koridorem bylo přeneseno 547 tisíc TEU.

Přestože část objemů po transsibiřské magistrále i po severním koridoru byla definována jako regionální mezi Čínou, Kazachstánem a Ruskem, značná část těchto spojení směřovala tranzitem do Evropské unie. Dopravci mohli zejména na trase přes Kazachstán využít jednak kratší vzdálenosti (a tím i levnější ceny) v porovnání s transsibiřskou magistrálou a Mongolskem, jednak propustnost dvou terminálů v Alašankou/Dostyk a v Chorgosu a v neposlední řadě také otevřené hranice pro přepravu zboží v rámci takzvané Eurasijské ekonomické unie, jejímiž členy jsou Kazachstán, Rusko a Bělorusko (plus Arménie a Kyrgyzstán).

Baku hlásí od února růst přepravy o 130 procent

Sankce proti Rusku a Bělorusku, komplikace plateb za přepravu v důsledku odpojení obou zemí od systému SWIFT, přerušení kolejového spojení mezi Ruskem a Ukrajinou a všeobecná toxicita vztahů s Ruskem a Běloruskem způsobují snížení objemů přepravy po tomto jinak rostoucím koridoru. Přestože na konkrétní data za rok 2022 bude nutno ještě vyčkat, již nyní je jisté, že statistiky přeprav po této trase budou výrazně nižší oproti předchozím letům. Pokles významu (byť nikoliv absolutní) severního koridoru otevírá šanci pro alternativní trasy mezi Čínou a Evropou mimo Rusko, tedy pro kazašský střední koridor a turkmensko-uzbecký jižní koridor. Přestože je cena i doba přepravy na obou úsecích nekonkurenceschopná severnímu koridoru přes Rusko a Bělorusko, zablokování obou zemí již nyní zvyšuje poptávku po přepravě jižnějším směrem, o čemž svědčí rostoucí objemy přeprav přes přístav v Baku v posledních měsících (podle ázerbájdžánských údajů o 130 procent za tři měsíce od února 2022).

  • Jak dlouho trvá cesta nákladnímu vlaku z Číny do Turecka?
  • Který přístav je zatím úzkým hrdlem dopravy mezi Evropou a Asií?
  • Jak se podepsal autokratický systém v Turkmenistánu na rozvoji tamější železniční dopravy?
sinfin.digital