Americké „ženské desetiletí“: Feministické hnutí, boj za politickou a společenskou emancipaci, „sexuální revoluce“ a nový módní styl

V dnešním dílu seriálu o „zlatých dvacátých letech“ (Roaring či Golden Twenties) se po „evropském“, přesněji řečeno „výmarském intermezzu“ vrátíme zpátky do Spojených států amerických. Jedním z fenoménů této pozoruhodné dekády (nejen) za „velkou louží“ byly i boj za ženskou emancipaci, za ženská politická práva, a dramatická změna role, respektive postavení žen ve společnosti, především ve velkých městech, a s ní související „sexuální revoluce“

Pokud jde o politickou emancipaci žen, bez přehánění „revolučním krokem“ a současně úspěšným završením několik desetiletí trvajícího boje amerických sufražetek bylo schválení Devatenáctého dodatku (Nineteenth Amendment) k ústavě v roce 1919 v Kongresu a jeho ratifikace o rok později, kdy jej akceptovalo potřebných šestatřicet států unie. Právě na jeho základě získaly Američanky volební právo, čímž skončila jedna etapa moderních dějin země, která začala ve druhé polovině a, s větší intenzitou, v poslední třetině 19. století. Pojďme se proto na základní linii tohoto pozoruhodného příběhu podívat.

Návrh, schválený v roce 1919 a ratifikovaný roku 1920, byl do Kongresu poprvé podán již v roce 1878, většina členů Sněmovny reprezentantů pro něj ale tehdy ještě ruku nezvedla. V devadesátých letech hnutí za ženské volební právo znovu ožilo a posléze v jeho čele stanuly legendární postavy – vášnivá, až militantní feministka Lucy Burnsová (1879–1966), aktivní, mimo jiné, i na Britských ostrovech, a její přítelkyně, absolventka Pennsylvánské univerzity, Alice Stokes Paulová (1885–1977). Právě tyto dvě dámy byly hlavními organizátorkami Pochodu za ženské volební právo (Woman Suffrage Procession) ve Washingtonu z počátku března 1913, což byla nejen první akce tohoto typu, ale i – s vysokou pravděpodobností – vůbec první organizovaný pochod s jasně deklarovaným politickým cílem v hlavním městě USA. Další známou akcí byla tzv. Hlídka či Stráž svobody (Silent Sentinels či Sentinels of Liberty), jejíž členky bojovaly za volební právo demonstrativní přítomností nejprve přímo před Bílým domem, v němž od roku 1913 úřadoval demokrat Woodrow Wilson, a poté na nedalekém Lafayettově náměstí od ledna 1917 až do schválení Devatenáctého dodatku v Kongresu v červnu 1919. Během tichého protestu, který byl ale o to víc slyšet, policie pět set žen zatkla a téměř sto sedmdesát z nich uvěznila; některé z nich dokonce utrpěly bolestivá zranění při zatýkání a následném týrání během tzv. „noci teroru“ (The Night of Terror) 14. prosince 1917.

Zbytek textu je pro předplatitele
dále se dočtete:
  • Jaké organizace se podílely na boji za rovnoprávnost žen?
  • V čem se ve 20. letech minulého století změnilo nejen chování, ale i vzhled žen?
  • Proč s sebou emancipace přinesla i zvýšený počet rozvodů?
sinfin.digital