Bič na drahé energie: Jak vám důležitá novela srazí účty za plyn a elektřinu?

O CO JDE: Poslanecká sněmovna minulý týden schválila novelu energetického zákona, která reaguje na aktuální situaci vysokých cen elektřiny a zemního plynu. Předlohu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident.

PROČ JE TO DŮLEŽITÉ: Česko čelí největší energetické krizi v novodobé historii, ceny elektřiny i zemního plynu se v posledních měsících násobně zvýšily, což znamená reálné hrozby pro firmy i domácnosti. Novela energetického zákona přináší alespoň částečné řešení: představuje takzvaný „úsporný energetický tarif“, který domácnostem částečně uleví od vysokých cen energií.

JAK TO FUNGUJE: Tarif bude určený pro všechny domácnosti, které využívají plyn či elektřinu – těm přispěje fixní částkou, kterou stát za zákazníka zaplatí z ročního vyúčtování energií přímo obchodníkovi. Výše částky se určí podle toho, na co domácnost elektřinu nebo plyn používá, nejvýše však dosáhne 16 tisíc korun ročně.

Administrativně bude záležitost jednoduchá – spotřebitelé slevu od státu nedostanou v hotovosti, nýbrž se objeví automaticky ve vyúčtování dodavatele energie. Stát počítá s náklady 27 miliard korun, dalších 23 miliard pak bude představovat odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje.

„Úsporný tarif je krok správným směrem,“ glosuje novinku odbornice na energetiku Lenka Kovačovská. „Samotný zákon ale bez příslušného nařízení vlády není možné efektivně posoudit. Každopádně je to pouze jeden z nutných kroků, jak pomoct občanům a hospodářství. S ohledem na výjimečnost situace jich bude potřeba mnohem víc, viz například opatření německé vlády.“

MEZI ŘÁDKY: Novela energetického zákona nepřináší jen novinku v podobě úsporného tarifu, ale řeší i řadu strategicko-bezpečnostních otázek ohledně toho, jak by Česko mohlo fungovat v případě energetické krize.

Jednou z hlavních novinek novely je podle Lenky Kovačovské možnost úpravy ceníků dodavatelských společností v případě, že dodávky budou v mimořádném nouzovém stavu a za zcela jiných nákladů na pořízení zemního plynu, než na které byly původní kontrakty uzavírány. „Bez tohoto velmi důležitého kroku se obávám, že by v případě takto výjimečné situace došlo k řetězové reakci a finančnímu kolapsu dodavatelů,“ vysvětluje expertka na energetiku.

„Podobným směrem, tedy k ochraně finančního zdraví obchodníků, ostatně směřuje i nedávná půjčka státu společnosti ČEZ, což by rovněž mělo být aplikovatelné pro všechny hráče na trhu,“ doplňuje Kovačovská. „Jednak k tomu vyzývá samotná Evropská komise, jednak se to děje i v jiných státech EU, například v Německu.“

V neposlední řadě nová legislativa významně posiluje kompetence ministerstva průmyslu a obchodu, které nově bude v případě nouze rozhodovat o tom, komu a kdy budou dodávky odstřihnuty. „MPO získává velkou kompetenci, ale také velkou odpovědnost rozhodnout o změně v dodávkách plynu nad rámec vyhlášky o stavech nouze v plynárenství,“ glosuje Lenka Kovačovská.

„Jejím prostřednictvím by mělo efektivněji zohlednit veškeré socioekonomické a hospodářské dopady při efektivně vyhlašovaných odběrových stupních. Velmi podobná diskuse nyní probíhá i v Německu, zda bude moci německé ministerstvo hospodářství prioritizovat s ohledem na závažné důsledky pro národní hospodářství dodávky pro specifické sektory hospodářství i na úkor dodávek některým skupinám zranitelných zákazníků.“

ÚSPORA, ALE: I podle ekonomů nový úsporný energetický tarif domácnostem uleví jen omezeně. „Čtyřčlenná rodina žijící v rodinném domku a využívající jako zdroj energie zemní plyn, případně běžný plynový kotel, čelí v současnosti ročním platbám za energie kolem 120 tisíc korun, a pokud využívá jako zdroj energie elektřinu, je to dokonce 146 tisíc korun,“ vypočítává ekonom Lukáš Kovanda.

„Pokud by daná domácnost dosáhla na maximální výši úsporného tarifu, tedy 16 tisíc korun, dočká se úlevy ve výši 13 procent, respektive 11 procent. Ovšem tarif platí až od nadcházející topné sezóny, kdy ceny energií budou opět o něco výše. Tarif tak běžné domácnosti ušetří nejvýše okolo deseti procent nákladů, spíše to bude méně, 5 až 10 procent,“ doplňuje.

Spolková vláda a spolkové ministerstvo pro hospodářství a ochranu klimatu už řadu měsíců přijímají širokou škálu opatření k zajištění bezpečnosti dodávek v Německu. Jak přesně se u našich západních sousedů připravují – a můžeme se jejich kroky inspirovat i v Česku?

Nákup plynu

V březnu 2022 Spolkové ministerstvo hospodářství odkoupilo oblastního manažera trhu THE Gas, celkem tak získalo asi 950 milionů m³ zemního plynu.

Zajištění likvidity

Federální vláda vytvořila nový bezpečnostní nástroj pro společnosti, které obchodují s elektřinou, zemním plynem a emisními certifikáty na termínových burzách. Tyto firmy totiž musejí financovat kauce, které jsou tím vyšší, čím vyšší jsou aktuální ceny. Aby měli obchodníci s energií dostatek likvidity, poskytuje spolková vláda finanční prostředky ve formě úvěrových linek od KfW a zajišťuje je federální zárukou.

Zákon o skladování plynu

Nová legislativa o skladování plynu, která vstoupila v platnost 30. dubna, nově upravuje povinnost naplnění plynových zásobníků. Ty tak musejí být na začátku topného období téměř plné: skladovací nádrže musí být zaplněny z 80 procent do 1. října, z 90 procent do 1. listopadu a nejméně ze 40 procent do 1. února.

Naplnění zásobníků

S cílem zajistit dostatečné úrovně naplnění zásobníků plynu v Německu vydal spolkový ministr Robert Habeck na začátku června nařízení, které umožňuje včas naplnit skladovací prostory se zvláště nízkými hladinami. To znamená, že nyní může být naplněn i největší německý zásobník plynu v Rehdenu, který měl dříve historicky nízké úrovně.

Rozšíření infrastruktury LNG

Německo dosud nemělo přístav, kde by se mohl vykládat zkapalněný plyn. To by se nyní mělo změnit. Německá vláda prosazuje výstavbu takzvaných plovoucích LNG terminálů – nejprve zajistila čtyři speciální lodě, na kterých se kapalný plyn přeměňuje zpět na plyn. Zároveň vytvořila právní podklady pro urychlení výstavby nezbytných spojů na souši, aby dvě ze čtyř těchto lodí mohly být uvedeny do provozu již v zimě a LNG mohl být dodáván do německé plynárenské sítě.

Ochrana svěřenské správy GPG

Federální vláda dlouhodobě zajistila správu společnosti Gazprom Germania převedením předchozího správce podle práva zahraničního obchodu na správce podle zákona o energetické bezpečnosti. Zároveň vláda firmě poskytla půjčku ve výši 10 miliard eur, čímž si zachovala klíčový vliv na tuto část kritické energetické infrastruktury.

Ochrana energeticky náročných firem

Vláda představila čtvrtý balík podpůrných opatření pro energeticky náročné společnosti. Program pro dočasné omezení nákladů umožňuje časově omezenou a úzce definovanou dotaci nákladů bez povinnosti splácet. Potřebné schválení podle zákona o státní podpoře se očekává v nejbližší době a spuštění žádosti tak lze očekávat v nejbližších týdnech.

Spotřeba zemního plynu v Česku výrazně klesá. Ve druhém čtvrtletí se propadla o 15 procent, za celé první pololetí je tak o 12 procent nižší. Důvodem je jak teplé počasí, které přineslo dřívější konec topné sezóny, tak vliv konfliktu na Ukrajině, kvůli kterému ceny plynu v Evropě násobně zdražily a vedly podniky i domácnosti k úsporám a nižší spotřebě.

Právě tlak na energetickou úspornost budov a provozů je vedlejším efektem současné vypjaté situace. Nejde přitom „jen“ o zavádění střešní fotovoltaiky či instalaci tepelného čerpadla. „Především u podnikových klientů stále více vidíme zájem o alternativní řešení, která by dokázala ovlivnit závislost na zemním plynu. V současné době tak u mnoha klientů analyzujeme například možnosti využití biomasy či velmi lehkých topných olejů,“ komentuje Radek Vrána, generální ředitel společnosti Amper Savings.

Zájem o energeticky úsporná opatření mají nejen domácnosti a firmy, ale i veřejný sektor. Z posledních projektů tak jde například o komplexní úpravu budov města Břeclav nebo Psychiatrické nemocnice Dobřany, které zajistily významné úspory tepla, elektřiny, plynu i vody.

Ve čtvrtek by měla formálně skončit pravidelná odstávka plynovodu Nord Stream 1, který po dně Baltského moře přivádí plyn do z Ruska do Německa a následně i do České republiky. Přesto panují obavy, že se tak nestane.

Důvodem je chybějící turbína do kompresní stanice, která byla na opravě v Kanadě – a kvůli které jsou podle ruských představitelů dodávky v ohrožení. Turbínu přitom společnost Siemens, která ji v Kanadě servisovala, odeslala zpět přes Německo do Ruska v neděli – její doručení však potrvá až sedm dní, několik dalších dní pak potrvá její zapojení do systému, uvedl v pondělí ruský deník Kommersant. Reálně by tak turbína – a s ní i plynovod Nord Stream 1 – mohla být v provozu až ke konci příštího týdne.