Boj o půdu, islamisté a etnické vraždění. Svět sleduje, jak se africké Mali propadá do chaosu

Pavel Novotný

Ženy i děti s podřezanými hrdly, mrtvoly spálené k nepoznání. Vesnici farmářského etnika Dogonů v africkém Mali v pondělí nad ránem zlikvidovali jejich sousedé patřící k pasteveckým Fulbům. Toto násilí je důsledkem sucha a s ním spojeného boje o půdu. K chaosu ovšem přispívají i separatisté a islamistické skupiny napojené na al-Káidu. Africký Sahel – a Mali zvláště – se stává nejneklidnějším regionem planety a tedy i zdrojem napětí, které má globální rozměr.

Vzpomínám, že když jsme na přelomu tisíciletí vstupovali do země Dogonů, vedl nás průvodce, který předtím (za naše peníze, samozřejmě) nakoupil kolové ořechy. Ty jsme pak rozdávali blahosklonným předákům poklidných osad, jakkoli už tehdy světáčtější z vesnických šéfů přijímali i peníze. Do země Dogonů na pomezí afrických států Mali a Burkina Faso nevedla silnice a poutníci byli nuceni zdolávat skalnatou cestu pěšky. Částečná, přesto znatelná izolace chránila svébytné etnikum proslulé svéráznými maskami i unikátní mytologií před venkovním světem.

Země Dogonů, Mali.
Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital