Britská vláda zveřejnila novou strategii své role ve světě, dle premiéra Borise Johnsona „zásadní a největší revizi za posledních 30 let“. Pro Česko je inspirativní svým celkovým přístupem, který propojuje různé oblasti nejen tradičně chápané bezpečnosti a zahraniční politiky, ale i obchodních vztahů, technologií, rozvoje a dalších nástrojů „měkké síly“. Dokument ale neřeší jeden zásadní problém.
Stostránkový dokument Globální Británie ve věku soupeření vznikal rok a rozhodně nešetří ambicemi a vznosnými frázemi. Británii dokonce označuje za „supervelmoc měkké síly“ díky jejímu výzkumu, investiční přitažlivosti i mediálnímu dosahu BBC ke zhruba půlmiliardě lidí.
Johnsonova vláda se novou strategií snaží opět ukázat, že pobrexitová Británie zaujímá novou a sebevědomější roli ve světě. Bez někdy svazující (a často také podporující) Evropské unie je nyní možná více „agilní“, ale z globálního úhlu pohledu na mnoha místech asi menší. Ekonomicky viděno, Británie si slibovanými novými obchodními dohodami mimo rámec EU zatím nijak nezlepšila své postavení. Z jednoměsíční statistiky nelze vyvozovat předčasné závěry, ale britské exporty na kontinentální trh první měsíc po brexitu klesly o 40 procent. Covid-19 a jeho (ne)zvládnutí ukazují spíše na zranitelnost než na schopnost vypořádat se s nečekaným typem rizik. A to ještě nevíme, jestli se Británie v této dekádě nerozpadne odtržením Skotska.
Při prezentaci v parlamentu premiér Johnson slíbil větší investice pro armádu bez snižování jejího početného stavu a také potvrdil záměr investovat desítky miliard do nových jaderných ponorek. Je otázkou, zda to britská ekonomika bude schopna v příštích letech ufinancovat společně s dalšími vytyčenými prioritami strategie. Těmi je podpora inovativního výzkumu, nových technologií a jejich aplikací ve zpravodajských službách, kybernetické oblasti a nyní pochopitelně i odolnost proti zdravotním rizikům.
