Být matkou prý ženy vychází „draho“. Německé expertky volají po změně

25. 06. 2020 • 08:00

V Německu získala značnou celonárodní pozornost studie, podle které trojnásobné matky za život přijdou o více než dvě třetiny příjmu. Spolu s tím zaznívá interpretace, že výsledek ukazuje na společenskou diskriminaci matek a měl by vést k zásadním změnám ve společnosti. Ovšem najdou se i ti, kdo závěry studie rozporují.

O tom, že ženy berou za stejnou práci mnohdy méně peněz než muži, bylo napsáno mnoho. Studie německé Bertelsmannovy nadace k tomu nyní dodává nové souvislosti. Například bezdětná – a to je důležité – žena narozená v západním Německu v roce 1982 si podle analytiků vydělá do šedesátého roku věku v průměru 1,3 milionu eur, což je „jen“ o 200 tisíc méně než muž. Něco úplně jiného se ale ukazuje, když se v této statistice zohlední mateřství. 

Bertelsmannova nadace údajně vůbec poprvé porovnala vliv rodičovství na dlouhodobý příjem a dospěla k následujícímu závěru: „Matky stejného věku s jedním dítětem ztrácejí (celoživotně) ve srovnání s bezdětnými ženami v průměru 43 % příjmu, druhé dítě zvyšuje propast na 54 % a třetí až na 68 %.“ Jinými slovy: trojnásobná matka celkem přijde v průměru až o dvě třetiny příjmu, na který dosáhnou její bezdětné kolegyně.

U mužů toto neplatí. Otcové si dle studie vydělají za život až o 20 % více než bezdětní muži. To podle autorek ukazuje na jediné: „Navzdory představě o tom, že se dělba práce v partnerství změnila, stále dominuje model mužského živitele a ženského přivýdělku.“

Tahle nerovnost je údajně o to horší, že se neustále prohlubuje. Zatímco bezdětné ženy dohánějí ve výši výdělků své mužské kolegy, výdělek žen s dětmi je oproti bezdětným stále nižší. „Tyto ženy často pracují na částečný úvazek, vzdávají se kariéry ve prospěch svých rodin, což se také odráží v nižších nárocích na důchod,“ píši Manuela Barišićová a Valentina Sara Consigliová, odbornice na výzkum pracovního trhu Bertelsmannovy nadace.

Studie se objevila v několika významných německých denících (Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo Süddeutsche Zeitung) a obecně získala velkou mediální pozornost. A to nejen kvůli tomu, že údajně mění letitý pohled na hlavní příčiny platové nerovnosti mezi pohlavími.

Autorky studie se totiž obávají, že kvůli koronavirové krizi na tom budou matky z hlediska financí ještě hůře než dnes. Ve větší míře než bezdětných žen se jich totiž dotýká a ještě dotkne zkrácená pracovní doba a údajně také fakt, že pandemie znatelně zasáhla obory, v nichž jsou více zastoupeny ženy. Matky podle analytiků také nesou hlavní „břemeno“ v případě uzavření škol a mateřských školek. 

A řešení této údajné diskriminace matek? „Dobré celodenní školy a lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem jsou stejně důležité jako reforma dělby manželských rolí a regulace minimální mzdy,“ uvedla Barišićová, podle které by ženy také měly být lépe placeny za „sytémově důležitou práci“ – například v sociálních službách.

I když to tak při pohledu z Česka nemusí vypadat, výsledky podobných studií mohou v Německu ovlivnit politiku a opravdu vést k systémovým změnám. Odlišný pohled pak nabízí psycholožka ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a matka čtyř dětí Hana Konečná. „Nepřijde mi v dnešní době pravděpodobné, aby žena se třemi dětmi si za život v průměru vydělala o 70 % méně peněz než žena se stejným vzděláním, ale bezdětná,“ řekla INFO.CZ. Podle Konečné dnes existuje řada povolání, v nichž se mohou matky realizovat i s dětmi.

Navíc, a to je podle ní důležité, studie úplně opomněla fakt, že děti zpravidla přicházejí na svět ve vztahu mezi mužem a ženou. Tedy že příjem v rodině není zvlášť příjem ženy a zvlášť příjem muže, ale jde často o společné peníze. To se také mimo jiné zohledňuje i při rozvodu. Podobné je to podle Konečné s kariérou. Pokud se žena s mužem dohodnou na tom, že to bude on, kdo převezme více domácích povinností, zatímco partnerka bude trávit více času v zaměstnání, měla by být taková dohoda výlučně záležitostí partnerů. „Pokud se do této dohody násilím vlamuje stát, pak někdo vlastně upírá lidem právo, aby se domluvili,“ dodává Konečná.

 

Chci být rychlejší než Musk, říká přední český odborník na umělou inteligenci

Jan Žižka
Dnes • 06:00

EXPORT | Přední český odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček v rozhovoru pro časopis Moderní ekonomická diplomacie popsal svůj dlouhodobý cíl. Chtěl by vyvinout mentální antivirus, aby byl připraven na dobu, kdy Elon Musk vysoustruží mozkové implantáty. „Lidé nepotřebují mozkové implantáty k tomu, aby byli manipulováni,“ říká profesor Pěchouček, který je od roku 2019 technickým ředitelem Avastu.

Přečíst celý článek