Být matkou prý ženy vychází „draho“. Německé expertky volají po změně

Marek Kerles

25. 06. 2020 • 08:00

V Německu získala značnou celonárodní pozornost studie, podle které trojnásobné matky za život přijdou o více než dvě třetiny příjmu. Spolu s tím zaznívá interpretace, že výsledek ukazuje na společenskou diskriminaci matek a měl by vést k zásadním změnám ve společnosti. Ovšem najdou se i ti, kdo závěry studie rozporují.

O tom, že ženy berou za stejnou práci mnohdy méně peněz než muži, bylo napsáno mnoho. Studie německé Bertelsmannovy nadace k tomu nyní dodává nové souvislosti. Například bezdětná – a to je důležité – žena narozená v západním Německu v roce 1982 si podle analytiků vydělá do šedesátého roku věku v průměru 1,3 milionu eur, což je „jen“ o 200 tisíc méně než muž. Něco úplně jiného se ale ukazuje, když se v této statistice zohlední mateřství. 

Bertelsmannova nadace údajně vůbec poprvé porovnala vliv rodičovství na dlouhodobý příjem a dospěla k následujícímu závěru: „Matky stejného věku s jedním dítětem ztrácejí (celoživotně) ve srovnání s bezdětnými ženami v průměru 43 % příjmu, druhé dítě zvyšuje propast na 54 % a třetí až na 68 %.“ Jinými slovy: trojnásobná matka celkem přijde v průměru až o dvě třetiny příjmu, na který dosáhnou její bezdětné kolegyně.

U mužů toto neplatí. Otcové si dle studie vydělají za život až o 20 % více než bezdětní muži. To podle autorek ukazuje na jediné: „Navzdory představě o tom, že se dělba práce v partnerství změnila, stále dominuje model mužského živitele a ženského přivýdělku.“

Tahle nerovnost je údajně o to horší, že se neustále prohlubuje. Zatímco bezdětné ženy dohánějí ve výši výdělků své mužské kolegy, výdělek žen s dětmi je oproti bezdětným stále nižší. „Tyto ženy často pracují na částečný úvazek, vzdávají se kariéry ve prospěch svých rodin, což se také odráží v nižších nárocích na důchod,“ píši Manuela Barišićová a Valentina Sara Consigliová, odbornice na výzkum pracovního trhu Bertelsmannovy nadace.

Studie se objevila v několika významných německých denících (Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo Süddeutsche Zeitung) a obecně získala velkou mediální pozornost. A to nejen kvůli tomu, že údajně mění letitý pohled na hlavní příčiny platové nerovnosti mezi pohlavími.

Autorky studie se totiž obávají, že kvůli koronavirové krizi na tom budou matky z hlediska financí ještě hůře než dnes. Ve větší míře než bezdětných žen se jich totiž dotýká a ještě dotkne zkrácená pracovní doba a údajně také fakt, že pandemie znatelně zasáhla obory, v nichž jsou více zastoupeny ženy. Matky podle analytiků také nesou hlavní „břemeno“ v případě uzavření škol a mateřských školek. 

A řešení této údajné diskriminace matek? „Dobré celodenní školy a lepší rovnováha mezi pracovním a soukromým životem jsou stejně důležité jako reforma dělby manželských rolí a regulace minimální mzdy,“ uvedla Barišićová, podle které by ženy také měly být lépe placeny za „sytémově důležitou práci“ – například v sociálních službách.

I když to tak při pohledu z Česka nemusí vypadat, výsledky podobných studií mohou v Německu ovlivnit politiku a opravdu vést k systémovým změnám. Odlišný pohled pak nabízí psycholožka ze Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity a matka čtyř dětí Hana Konečná. „Nepřijde mi v dnešní době pravděpodobné, aby žena se třemi dětmi si za život v průměru vydělala o 70 % méně peněz než žena se stejným vzděláním, ale bezdětná,“ řekla INFO.CZ. Podle Konečné dnes existuje řada povolání, v nichž se mohou matky realizovat i s dětmi.

Navíc, a to je podle ní důležité, studie úplně opomněla fakt, že děti zpravidla přicházejí na svět ve vztahu mezi mužem a ženou. Tedy že příjem v rodině není zvlášť příjem ženy a zvlášť příjem muže, ale jde často o společné peníze. To se také mimo jiné zohledňuje i při rozvodu. Podobné je to podle Konečné s kariérou. Pokud se žena s mužem dohodnou na tom, že to bude on, kdo převezme více domácích povinností, zatímco partnerka bude trávit více času v zaměstnání, měla by být taková dohoda výlučně záležitostí partnerů. „Pokud se do této dohody násilím vlamuje stát, pak někdo vlastně upírá lidem právo, aby se domluvili,“ dodává Konečná.

 

SDÍLET