Čech na Svalbardu: možná už jsme tady všichni promoření

 FOTO: Archiv Jakuba Žárského

Marek Kerles

18. 10. 2020 • 06:00
Český biolog Jakub Žárský žije i manželkou a třemi dětmi na Svalbardu (Špicberky), což je jedna z mála oblastí světa, kde nebyl zatím potvrzen ani jeden případ nákazy covidem-19. V rozhovoru pro INFO.CZ popisuje, jak se správě ostrovů podařilo zabránit vstupu infekce a zda je tento přístup porovnatelný se situací v České republice.

V minulém rozhovoru na jaře jste mi říkal, že norská vláda v obavě před důsledky nákazy na odlehlém Svalbardu ostrovy poměrně přísně izolovala, a až na malé výjimky na ně nikoho cizího nepouštěla. Platí to i dnes?

V současné době jsou opatření mírnější, znovu sem za určitých podmínek mohou turisté. Jedná se ale zejména o Nory, které vláda motivuje k tomu, aby nejezdili do zahraničí a strávili dovolenou doma. Na Svalbard mohou i lidé ze zemí, označených norskou vládou za bezpečné, musejí ale předtím v Norsku na deset dní do karantény. I tak ale počet turistů na Svalbardu meziročně poklesl minimálně o čtyřicet procent.

To už se vláda nebojí, že nějaký Nor z pevniny nebo cizinec přes veškerá opatření zavleče na ostrovy koronavirus?

Ona ta opatření z jara nejsou zcela uvolněná, právě naopak. Nadále musí všichni na ostrovech udržovat rozestupy, používat dezinfekci, dodržovat další hygienická a protiepidemická pravidla. Když přijdete třeba do kostela nebo do knihovny, musíte se zapsat kvůli dohledání kontaktů v případě odhalené nákazy. A všichni to dodržují.

A roušky?

Ne, roušky povinné nejsou, ale nosí je pracovníci ve službách, kteří přicházejí do styku s klienty v uzavřených prostorách. Závisí to na vnitřních předpisech firem, které si nechaly schvalovat na jaře guvernérem. Na úřadech nebo v obchodě u kasy jsou instalovány průhledné desky.

Přesto je ale s podivem, že na Svalbardu se od března neobjevil ani jediný případ nákazy. Čím si to vysvětlujete?

To jsou oficiální údaje. Mezi lidmi na Svalbardu se ale hodně mluví o tom, že jsme se s tou nákazou možná setkali, jen o tom nevíme nebo to nemáme potvrzené.

Jak tomu mám rozumět?

Před covidovou krizí na Svalbard jezdilo hodně turistů z různých částí světa. A v nemalém počtu i z různých částí Číny. A to i v lednu a únoru, tedy v době, kdy už se koronavirus objevil v Číně, v Evropě se o něm ale prakticky nevědělo.

Dobře, ale testy dosud žádnou nákazu neodhalily. Jsou tedy obyvatelé Svalbardu proti infekci nějak odolnější?

To si nemyslím. Testů tu neproběhlo mnoho. A často jsou mezi místními  slyšet spekulace, že tu nemoc mohla řada lidí prodělat už před začátkem pandemie v Evropě.

Jak? Z čeho ty spekulace vycházejí?

V té době tady máme polární noc. Tou dobou tady obíhají mezi lidmi nejrůznější virózy, to je obvyklý jev. Ovšem když na to teď vzpomínáme, všichni říkají, že u řady obyvatel měly tyhle lednové a únorové virózy zvláštní průběh. Lidé tady většinou tuší, od koho se kdo nakazil a tady byla zvláštní různá intenzita a povaha příznaků, když přitom původce byl pravděpodobně stejný. Už tehdy se o tom mluvilo, jen to nikdo nedával do souvislosti s koronavirem.

O jaký průběh šlo?

U někoho byla ta viróza opravdu jen lehká, pár zakašlání a krátká bolest v krku, jiní lidé ale tvrdili, že tak těžkou virózu, při které strávili v posteli třeba tři týdny, za celý život nepamatují. Tehdy se ale ještě žádné testy na covid pochopitelně nedělaly.

Pokud by se covid na Svalbard dostal už na jaře, mezi 2000 obyvateli ostrovů by asi infekce proběhla velmi rychle. Jinými slovy říkáte, že se možná celé soustroví promořilo, aniž to jeho obyvatelé vůbec tušili. Je to tak?

Ano, pokud se v té době, kdy ještě nebyla zavedena protiepidemická opatření, infekce na ostrovy dostala, takřka jistě by byla viru vystavena rychle většina populace. Ale jak říkám, jsou to jenom spekulace, nic podloženého.

Měly ty zimní či předjarní virózy u někoho na Svalbardu tak těžký průběh, že musel do nemocnice na pevninu nebo dokonce nemoci podlehl?

Ne, o ničem takovém nevím. Ale to je další věc. Tady většinou žijí mladší ročníky, populace je poměrně mladá, takže, čistě teoreticky, by mohla infekci covidem přežít bez větší úhony. Navíc nemocnice u nás má velmi omezenou kapacitu a lidi, kteří měli výslovné podezření, ale mohli sami dýchat, nechtěli v nemocnici mít a pouze jim doporučili se izolovat. Takové případy známe.

Norská vláda nemá zájem udělat na ostrovech nějaké testování na protilátky proti covidu, které by prokázalo, zda se lidé na Svalbardu skutečně promořili?

To nevím, ani bych to nechtěl nijak komentovat. Jasné je, že vláda má dnes s covidem úplně jiné starosti, musí chránit lidi, studie tohoto druhu dnes nejsou to nejdůležitější, co by mělo být na pořadu dne. I pokud bychom byli promořeni, žádnou zásadní změnu v našem životě by to nepřineslo. Na Svalbard jezdí lidé z pevniny, turisté, takže se protiepidemická opatření stejně musí dodržovat.

V jarním rozhovoru, když bylo souostroví prakticky izolované od světa, jste mi říkal, že jste připraven v případě potřeby zůstat s rodinou na Svalbardu bez přestávky třeba rok a půl. Pokud byste totiž odjeli, nebylo tehdy jisté, zda byste se mohli vrátit a pokračovat ve vědecké práci. Jak to s cestami z ostrovů vypadá dnes?

Už v létě se opatření trochu uvolnila a my jsme na konci července mohli na dovolenou do Česka, zpět jsme odlétali až v srpnu. Byli jsme tehdy opravdu hodně překvapeni tím, jak se v Česku najednou všechno rozvolnilo, lidé sundali roušky, chovali by se, jakoby pandemie definitivně skončila. Přitom na Svalbardu, kde nebyl ani jeden případ nákazy, se i přes léto protiepidemická opatření dodržovala, jen byla trochu mírnější než na jaře. A to platí dodnes.

Jak se obecně norská vláda staví ke kontrole dodržování protiepidemických opatření v zemi. Je přísnější než česká?

Má jen k té kontrole trochu jiný přístup. Když jsme se na konci srpna vraceli, rozhodnutí o zařazení Česka na seznam červených zemí, a tím pádem o povinné karanténě, padlo asi třicet hodin před naším odletem. A proto nám nezbývalo nic jiného než strávit deset dní v karanténě v domě u přátel v Tromsø. Jinak bychom zpátky na Svalbard nemohli. Na letišti nám ale policisté pouze řekli, že musíme do karantény a už je nezajímalo, kde ji strávíme, kam z letiště odjedeme a zda opravdu budeme dva týdny v izolaci.

Už vás tedy nikdo nekontroloval, zda karanténu dodržujete?

Vůbec, proto to říkám. O to větší jsou ale postihy, pokud se provalí, že jste nařízení porušili a karanténu nebo jiné protiepidemické nedodržovali. Vím o případu Němce, který byl kvůli porušení karantény vyhoštěn z Norska. Bez milosti. Já neříkám, že ten norský přístup ke kontrole dodržování nařízení je ve všech ohledech lepší než ten český. Má určitě také své nevýhody, třeba vyšší připravenost populace oznamovat porušení pravidel. Každopádně V Norsku obecně není zvykem, aby někdo stále kontroloval, zda děláte to, co máte dělat. Jakmile se ale přijde na to, že stanovené nařízení nedodržujete, nesete za to plnou odpovědnost.

SDÍLET