Ceny plynu na evropských trzích povážlivě vzrostly. O jak velký cenový šok jde, dokládá například cena futures kontraktu na burze nizozemské TTF, která meziročně vzrostla ze 17 na 180 dolarů (ve fyzickém vyjádření jde o 2200 dolarů za 1000 kubíků). Panuje shoda, že se jedná o souběh faktorů sahajících od Číny přes rychlé pocovidové oživení ekonomiky až po výpadky v produkci Gazpromu. V poslední době také došlo k propadu exportu zemního plynu přes území Běloruska. Situace na trhu vypadá tak, že prakticky jakákoli zpráva, kterou lze vykládat negativně, je tak vyložena a slouží k růstu ceny, zatímco ty pozitivní, kterých je beztoho pomálu, procházejí bez povšimnutí. Věčně sice takový stav trvat nemůže, ale to se v tuto chvíli špatně vnímá.
Samozřejmě se rojí i spekulace ohledně toho, jakou roli hraje v celé situaci Gazprom, potažmo Rusko. Vladimir Putin nezapomene nikdy připomínat, že to byli právě Evropané, kdo tak trvali na dodávkách prostřednictvím spotových trhů. Gazprom oproti tomu preferuje schéma dlouhodobých kontraktů vázaných na ropu.
Ke spekulacím, že se snaží Evropu donutit k rychlejšímu spuštění provozu plynovodu Nord Stream 2, nicméně přispívá i sám Gazprom. Zatímco zásobníky ostatních dodavatelů jsou na dlouhodobém průměru, v jeho případě dosahuje naplněnost pouhých osmnáct procent. Nutno podotknout, že Gazprom jde v tomto zjevně proti Vladimiru Putinovi, který přikázal zásobníky s plynem doplnit.
Pokud by pokračoval trend vyprazdňování zásobníků v případě dlouhé a tuhé zimy, mohla by nastat situace, že by v nich už v březnu nezbyl žádný plyn. Na druhou stranu se dodavatelé plynu rychle zorientovali a přesměrovali tankery s LNG, které teď místo do Asie míří do Evropy, kde jsou ceny aktuálně vyšší. Není to příliš radostné zpráva, protože v případě poklesu evropských cen se mohou tankery v klidu otočit zpět, ale mrznutí není na pořadu dne.
