Číňané chrastí zbraněmi. Vyhrožují, že kvůli Trumpovi vtrhnou na Tchaj-wan

Info.cz

15. 12. 2016 • 19:30

Čína hrozí, že vojensky potrestá jakékoliv pokusy o narušení politiky jedné Číny. První na řadě by přitom měl být Tchaj–wan, který by Peking měl získat silou. Píše to deník Global Times, který ovládá čínská komunistická strana, a jenž lze vnímat jako hlásnou troubu režimu. Ostrá vyjádření jsou reakcí na chování nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil dlouhotrvající americkou zahraniční politiku, která udržuje diplomatického vztahy s Pekingem, nikoliv s Tchaj-wanem. Trump byl také prvním zvoleným americkým prezidentem od roku 1979, který hovořil s nejvýše postaveným tchajwanským činitelem, v tomto případě s prezidentkou.

„Čína by měla dát najevo svoje odhodlání ovládnout Tchaj-wan silou,“ píše deník v redakčním úvodníku. Čína se přitom v posledních letech snažila navázat s ostrovem hlubší obchodní vztahy. Nic na tom nemění ani skutečnost, že Tchaj-wan je prakticky demokratický stát, přestože jeho nezávislost téměř nikdo neuznal a je nadále považován za součást Číny.

Vztahy mezi Pekingem a Tchaj-wanem se ovšem začaly zhoršovat už na začátku letošního roku, kdy v tchajwanských prezidentských volbách zvítězila Chaj Jing-wen. Ta je na rozdíl od svého předchůdce odpůrkyní sbližování s pevninskou Čínou. Peking přitom již přijal některé sankce, které mají ostrov poškodit. Jde především o omezení počtu turistů, kteří mohou jet z pevninské Číny na Tchaj-wan, a omezení některých investic.

„Vojenský status quo v Tchajwanském průlivu musí být změněn jako odpověď a trest pro současnou (tchajwanskou) administrativu,“ píše čínský deník. Neshody s Chaj Jing-wen jsou ovšem jen jedním důvodem pro čínské hrozby. Druhým je právě Donald Trump, který dal jasně najevo, že politiku jedné Číny bude používat jako nástroj pro zvýšení tlaku na Peking během obchodních jednání.

„Vyzýváme nastupující americkou administrativu a její vedení, aby plně uznala citlivost otázky Tchaj-wanu a chovala se v tomto ohledu zdrženlivě, aby nepoškodila či zcela nepřerušila vzájemné vztahy,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí v reakci na Trumpova slova. Deník Global Times pro změnu navrhuje, aby Čína na Tchaj-wan namířila více raket.

„Pokud čínská pevnina nevytvoří větší tlak na sjednocení za použití síly, šance na mírové sjednocení zmizí. Mír nepatří zbabělcům,“ napsal deník.  Po obyvatel Tchaj-wanu nejsou podobné hrozby zase tak vzácné. O možné vojenské intervenci se hovoří od 50. let minulého století, kdy se ostrov stal útočištěm čínských antikomunistů. Nejdramatičtější incident se odehrál v roce 1996, kdy se na Tchaj-wanu konaly první svobodné volby. Tehdy Čína odpálila do vod nedaleko ostrova raketu, přičemž USA do oblasti vyslaly letadlovou loď.

SDÍLET