Dopady sankcí na Rusko zesilují debatu o jejich vlivu na tamní ekonomiku. Odhady stojí do značné míry na vodě, protože ruské orgány přestaly zveřejňovat některé zásadní ukazatele. Vedle prezidenta Putina, který pochopitelně bude vždy vykreslovat situaci v mnohem lepším světle, se objevily i výrazně méně optimistické hlasy. Nyní se ke slovu dostávají i takzvaní liberálové v ruském vedení, tedy Alexej Kudrin, bývalý ministr financí a vicepremiér či Elvira Nabiullina, šéfka Centrální banky.
Ani jedna z předpovědí není příliš optimistická, byť obě mluví o krizi jako o záležitosti roku, maximálně dvou. Podle Kudrina půjde o krizi hlubší, než byla ta v roce 2009 i než ta pandemická. Citoval prognózy ruského ministerstva ekonomiky, které předpovědělo propad o 8,8 procenta, i konzervativnější odhady, které mluvily až o 12 procentech. Stejně tak inflace ve výši 20 procent neslibovala nic příjemného. Kudrin tak fakticky zopakoval to, co už říkají mezinárodní agentury, tedy hluboký propad v roce 2022 a jistá stabilizace v roce 2023. Ať tak nebo tak, i po tomto období předpovědi neočekávají nějaký prudký růst, ale velmi mírný, pokud nějaký, vzestup HDP.
Podobně nepříznivý výhled pro ruskou ekonomiku dala i Elvira Nabiullina, která, byť ne explicitně, zpochybnila Putinovo tvrzení o tom, že západní sankce nefungují a že se ekonomika stabilizovala. Nabiullina, která patří mezi ty, kdo řídili reakci na první náraz, varovala před tím, že hlavní náraz sankcí přijde s létem. Zpřetrhání výrobních řetězců, kdy jednotlivým firmám dojdou zásoby, bude znamenat hluboký propad ve výrobě. Nabiullina ale zároveň uváděla i protikrizová opatření vlády a centrální banky, která by měla prvotní šok vstřebat.
Centrální banka výrazně omezila směnitelnost rublu, občané si jej nemohli koupit, vývozci jsou povinni 80 procent získaných deviz směnit na rubly. Situace se díky tomu uklidnila a dokonce i centrální banka mohla některá opatření omezit (snížení úroků). Ne, že by se rubl vrátil k plné směnitelnosti a že by jeho kurz odpovídal nabídce a poptávce, ale uklidnění nastalo.
Česko si povídá. Zapojte se do diskuze s těmi, kdo svět vidí jinak než vy, a vystupte ze své názorové bubliny.
Stačí odpovědět na pár otázek. Informace o projektu zde.
Zároveň s tím ale vyvstává důležitější otázka. Prvotní šok ze sankcí zasáhl především finanční sektor, což bylo pro ruské orgány relativně zvladatelné. Druhou otázkou bude strukturální přeměna ruské ekonomiky, která ani v předválečném období nebyla bůhvíjak moderní. Její schopnost produkovat cokoli jiného než suroviny byla omezená. Sankce nicméně ukazují na to, jak moc byla závislá na dodávkách komponentů ze Západu, které se v současné době prakticky zastavily. Rusko tak povolilo výrobu automobilů s normou Euro 0. Západní letouny, které si přivlastnilo, mohou létat s prodlouženými servisními intervaly s tím, že otázka náhradních dílů není prozatím vyřešena. Problémy se dotýkají i daleko jednodušších výrob. Valentina Matvijenko, předsedkyně Rady federace, se před nějakou dobou divila, že Rusko nevyrábí samo ani hřebíky, Elvira Nabiullina mluvila zase o knoflících. Zatímco tyto příklady jsou spíše komické, Rusku stojí i část vojenské výroby, protože se zjistilo, že ani v ní není zcela soběstačné.
