Loňská smrt George Floyda v důsledku nepřiměřeného policejního zákroku vyvolala ve Spojených státech nejen silnou podporu hnutí za práva Afroameričanů Black Lives Matter. Spolu s ním bylo úzce provázané úsilí symbolizované heslem Defund the Police (volně přeloženo jako Seberte policii peníze), které v podstatě upozorňovalo na násilné, často rasistické chování policistů a usilovalo o drastické omezení policejních rozpočtů. Toto volné hnutí získalo loni znatelnou podporu a zastání se mu dostalo i od řady předních politiků. Po roce ale města, která se k této myšlence přihlásila a chystala se místní policejní sbory omezit, podnikají přesně opačné kroky, a policii někde dokonce posilují.
Loňská smrt Afroameričana George Floyda při policejním zákroku byla jednou z nejsilnějších událostí roku a vyvolala mohutné protestní hnutí s globálním dosahem. Na demonstracích často zaznívalo heslo Defund the Police, za kterým se schovávalo upozornění, že policie v USA je údajně personálně naddimenzovaná a peníze, které jsou do činnosti sborů investovány, zdaleka neodpovídají tomu, jak se policisté, při jejichž neadekvátních zákrocích každoročně zemřou stovky osob, chovají a zneužívají svých pravomocí, nejčastěji pak vůči příslušníkům menšin.
K myšlenkám, které hnutí prosazovalo se připojila i mnohá demokraty řízená města, která proměnu personální i finanční stránky policejních sborů, zařadila mezi své priority. Část rozpočtů určených pro policisty měla být například nově investována do sociálních služeb s tím, že cílená práce s mladými lidmi z problematických lokalit může sloužit jako prevence kriminality stejně dobře, ne-li lépe, než přítomnost policejních hlídek.
