Dohodě Řecka s Makedonií pořád hrozí krach. Může ale být inspirací pro řešení zamrzlých konfliktů

Hlídacípes.org

Tomáš Jungwirth

Premiérovi malé balkánské země Zoranu Zaevovi se podařilo zdánlivě nemožné. Ačkoli jeho sociální demokraté mají v makedonském parlamentu jen 50 křesel ze 120, získal na svou stranu dalších 31 poslanců pro přijetí série ústavních zákonů, které mění název jeho země na Republiku Severní Makedonie. Na tahu je nyní řecký parlament, bez jehož souhlasu se věci nepohnou dále. To vše ve chvíli, kdy samo Řecko hledá cestu z politické krize vyvolané právě změnou názvu jeho souseda.

 

Na protest proti změně názvu Makedonie opustila řecký kabinet koaliční strana Nezávislí Řekové a vláda premiéra Tsiprase tím přišla o parlamentní většinu. Tsipras následně oznámil, že požádá parlament o vyslovení důvěry. Předjednanou má nejtěsnější možnou podporu.

O tom, jak je téma citlivé, svědčí už samotná skutečnost, že se spor mezi oběma státy táhne bezmála 28 let, od rozpadu Jugoslávie.

Kvůli nároku Řecka na název „Makedonie“ pro část jeho území se na mezinárodním poli jeho severní soused dosud označoval zkratkou „FYROM“ neboli „Bývalá jugoslávská republika Makedonie“.

Bizarní balkánské panoptikum

A co je podstatnější, Řecko zablokovalo přístupový proces Skopje do NATO i Evropské unie, a to přesto, že země patřila po dlouhou dobu mezi nejlépe připravené státy regionu.

Desetiletá vláda makedonského expremiéra Nikoly Gruevskiho situaci dále zhoršila. V symbolické rovině začalo docházet k masivnímu přivlastňování historických postav a symbolů (např. Alexandra Velikého), a ze samotného Skopje se stalo bizarní panoptikum nově vybudované pseudoantické architektury.

Řecká vláda vybruslila z krize. Hlasování o důvěře má ustát s nejtěsnější možnou většinou za zády

sinfin.digital