Drony nejen nad Karabachem. Nastává éra „revolučních zbraní“?

Jan Kofroň

Vizuálně nejsilnějším aspektem války o Náhorní Karabach se staly záběry z dronů ničících arménskou techniku a trhající osoby v zákopech. Někteří tak věští nástup dronů coby revoluční zbraně schopné téměř samostatně zajistit zázračná vítězství.

Vítězství jistě, ale snadné a rychlé?

Válka o oblast s rozlohou asi 11 000 km2 trvala šest týdnů. Rozklad arménské fronty u hranic s Íránem přišel po třech týdnech urputných bojů, do té doby byly územní zisky útočníka nepatrné. Přitom Ázerbájdžán vstupoval do války s cca 30% převahou v technice a ve všech kategoriích disponoval technikou modernější. Zato Arménie nemohla (nechtěla) nasadit všechny své síly, což poměr sil ještě více vychylovalo ve prospěch Ázerbájdžánu. V neposlední řadě mělo Baku výhodu mnohem širší mobilizační základny, nemluvě o turecké podpoře.

Jen pro srovnání. Němci porazili Francii v roce 1940 během šesti týdnů a již po čtrnácti dnech dosáhli rozhodujících operačních úspěchů. Izraelci v roce 1967 rozdrtili egyptské síly na Sinaji během pouhých šesti dnů. A šest let poté, v třítýdenní Jomkipurské válce, zastavili útok arabských armád a v následném protiútoku prolomili syrskou i egyptskou obranu. V roce 1991 spojenci rozdrtili iráckou armádu během čtyř dnů pozemních operací. Ve zmíněných případech navíc vítězná strana zaznamenala výrazně menší ztráty než poražený. Ztráty Ázerbájdžánu dodnes neznáme, je ale možné, že byly podobné, či i větší, než ty arménské. Zkrátka, ázerbájdžánské vítězství s příklady uvedenými výše srovnání nesnese.

Zbytek textu je pro předplatitele
sinfin.digital