Einstein dneška, kterému lékaři předpovídali dva roky života. Připomeňte si Stephena Hawkinga

ČTK

raz

Byl jedním z nejznámějším vědců současnosti. Proslul poznatky o vzniku vesmíru, velkém třesku a černých dírách a někdy býval označován za nástupce Isaaka Newtona a Alberta Einsteina. Britský astrofyzik Stephen Hawking, jenž fascinoval také vůlí, se kterou překonával svůj tělesný handicap a díky které dokázal napsat řadu prací a knih. Hawking ale zároveň v posledních letech varoval, že „vědecký pokrok přivede lidstvo do záhuby“ či že „do 100 let roboti takřka ve všem nahradí a překonají lidi“. Hawking zemřel dnes ve věku 76 let; dožil se jich navzdory tomu, že mu lékaři v 21 letech dávali dva roky života.

Jeho tělo bylo kvůli amyotrofické laterální skleróze zcela ochrnuté a neschopné řeči a vědec pracoval z pojízdného křesla. Hlas ztratil při tracheotomii v roce 1985, ale s pomocí počítače dokázal mluvit díky systému, který převáděl do podoby mluveného slova pohyby jeho tváře.

Podle jeho dcery Lucy, která se živí jako novinářka a spisovatelka a která s ním spolupracovala na vydání vědecké knihy pro děti, udržovala Hawkinga při životě i nezměrná tvrdohlavost a vůle, při níž byl schopen využít veškeré své energie k tomu, aby se soustředil na cíl. Nešlo mu o holé přežití, ale hlavně o to, aby svou prací přispěl do vědomostního fondu společnosti.

Hawking se snažil přiblížit tajemství kosmologie

Populární Hawking, který již v roce 1970 publikoval stať o vzniku vesmíru, o sobě tvrdil, že má v hlavě jen fyziku, astrofyziku, matematiku či kosmologii. Jeho knihy jsou bestsellery. Proslavila ho především kniha Stručná historie času z roku 1988, ve které se snažil přiblížit srozumitelným způsobem tajemství kosmologie - vědy o stavbě a vývoji vesmíru. Knihy se prodalo přes deset milionů výtisků. „Prodal jsem víc knih o fyzice než Madonna o sexu,“ prohlásil jednou slavný a bohatý vědec.

V posledních letech ale publikoval Hawking řadu varování. Předloni napsal, že lidstvo je v ohrožení kvůli řadě rizik, která jsou výsledkem jeho vlastní činnosti. Mezi taková rizika podle Hawkinga patří zejména možnost jaderné války, globální oteplování či geneticky upravené viry. Vědec také upozorňuje, že další pokroky v oblasti vědy a techniky budou vytvářet nové možnosti toho, „jak se věci mohou pokazit“. Lidstvo může podle Hawkinga dlouhodobě přežít za předpokladu, že se mu podaří založit kolonie na jiných planetách. Podle BBC bylo ironií, že tato prominentní vědecká postava označovala právě vědecký pokrok za hlavní zdroj nových hrozeb.

V roce 2015 zase řekl, že „do 100 let roboti takřka ve všem nahradí a překonají lidi“. Podle Hawkinga je nástup umělé inteligence již takříkajíc za dveřmi. „Neexistuje žádný fyzikální zákon, který by bránil částicím, aby se organizovaly ještě lépe, než to dokáže lidský mozek,“ řekl s tím, že „umělá inteligence může ovládnout finanční trhy nebo vyvinout zbraně, o kterých v tuto chvíli nemáme ani ponětí“.

sinfin.digital