Exkluzivně z Mosulu: Jediný muž, který se postavil Islámskému státu

Lenka Klicperová, Jarmila Štuková

13. 12. 2016 • 07:00

Seznamte se s jednou z hlavních vojenských hvězd pokračující mosulské operace. V jiných zemích se všichni chtějí fotit s velikány stříbrného plátna nebo slavnými fotbalisty jako je Messi nebo Ronaldo. Tady v Iráku je podobnou celebritou muž středního věku v uniformě. Generál Alí Furadží.

 

Stalo se to v Tikrítu 12. června 2014. Islámský stát, tehdy na vzestupu, napadl vojenskou základnu Spyker. 350 důstojníků zbaběle uprchlo a nechalo na místě několik tisíc neozbrojených kadetů. Nezkušení mladí vojáci zůstali vydáni napospas bojechtivým islamistům. Na sedmnáct set z nich džihádisté povraždili. Video, které potom vložili na internet, zachycuje jednu z nejotřesnějších hromadných vražd za dobu existence IS.

Mladé, povětšinou šíitské rekruty stříleli jednoho po druhém zezadu do hlavy. Zoufalé výkřiky a žadonění o milost se táhly celou hrůznou nahrávkou. Poslední pocity těch, kteří už viděli vraždu svých kolegů, si nelze ani v nejmenším představit. Břehy Tigridu byly pokryté mrtvými těly a voda v řece se zbarvila do ruda. Z dvou tisícovek profesionálních vojáků zůstalo bránit základnu pouhých šedesát jedna důstojníků a jejich 440 mužů. Žalostnému počtu věrných tehdy velel právě generál Alí Furadží.

Muž, který neutekl

Furadží je sám šíita, ale náboženství nepřikládá příliš velký význam. Nebojí se vyjadřovat otevřeně a často kriticky. Pochází z vojenské rodiny. Už jeho pradědeček sloužil jako ochranka tehdejšího krále. Vojenské řemeslo má zkrátka v krvi. Dnes je mu pětačtyřicet. Léta strávená v bojích a pět krabiček cigaret denně mu však přidávají minimálně deset let. Hnědé oči rámují husté černé řasy, ale člověka zaujmou spíš výrazné temné kruhy pod nimi. Hubená vytáhlá postava nenaznačuje pravidelnou stravu a životosprávu. Nic z toho mu ale neubírá na charismatu a respektu. “Viděls ho? To byl sám Furadží,” překládá nám vzrušené hlasy vojáků náš doprovod. Když s ním projíždíme checkpointy, jeho podřízení mu salutují s mnohem větším nadšením, než ostatním důstojníkům. A když se u některých zastavuje, ihned vytahují mobily a využívají příležitost, aby se se slavným generálem mohli vyfotit.

Furadží je jedním z klíčových velitelů mosulské operace. Velí severnímu sektoru, který brání 16. divize irácké armády. Pod jeho velení spadají také místní kmenoví vůdci a jejich národní gardy. Jeho klíčovým spolupracovníkem je Masrúr Barzání, syn nynějšího prezidenta kurdské autonomie a generál kurdské pešmergy. Toho si nemůže vynachválit. “Když jsme se poprvé setkali, sedli jsme si spolu na zem do prachu jako obyčejní vojáci. Generál Barzání je čestný muž. Velmi si ho vážím,” říká Furadží zahalen všudypřítomným dýmem z cigaret.

V Mosulu není náhodou, město dobře zná. Sloužil zde už v letech 2011-2014. Krátce předtím, než padlo do rukou Islámského státu, byl převelen do Tikrítu. “Když jsem dříve sloužil v Mosulu, stalo se, že někde někoho zastřelili. Policie i armáda případ vyšetřovaly, ale nikdo ze sousedů nikdy nic neviděl, ani neslyšel. Báli se jakkoli spolupracovat na vyšetřování kriminálních činů. Bojí se do čehokoli zamotat kvůli odplatě. Všechny informace se ve městě velmi rychle šíří,” popisuje mentalitu zdejších obyvatel.

Právě spolupráce s civilisty přináší iráckým vojákům největší problémy. Přestože na ně v ulicích všichni mávají a usmívají se. “Lidé vítali IS se zdviženým prstem symbolizujícím jediného boha Alláha. Když pak irácká armáda části města osvobodila, jeden prst vyměnili za dva - symbol vítězství,” s hořkým úsměvem hodnotí obyvatele Mosulu.

Často musí bojovat nejen proti islamistům, ale i proti těm, kdo s nimi stále sympatizují a donáší informace. Poznat je mezi milionem a půl civilistů není v jejich silách. “Často se stane, že odjedeme z místa, kde jsme mluvili s civilisty, a za pár minut nás začnou atakovat islamisté. Je pravděpodobné, že jim někdo zavolal nebo poslal SMS, kde se pohybujeme. Nemůžeme to nikdy potvrdit na sto procent, protože nemáme čas ani prostor to teď řešit. Hlavní je pro nás dostat Mosul pod kontrolu. Přestože nás někteří místní lidé zrazují, stále to jsou občané Iráku a je naší povinností je bránit,” uzavírá Furadží.

SDÍLET