Ukrajina si za loňský rok vydobila smutné prvenství. Nejvíc lidí na světě tu podle Mezinárodního ústavu pro výzkum míru SIPRI zemřelo kvůli protitankovým minám. Země, která má ambici získat členství v Evropské unii,předstihla v počtu obětí protitankových min i Afghánistán a Pákistán. Zaminovaná jsou nejen místa, kde probíhají boje, ale často i oblasti, kde se vyskytují civilisté. Miny například představují zásadní nebezpečí pro všechny, kdo chtějí přejít z Ukrajiny do samozvané Doněcké republiky nebo obráceně. Okolí prakticky všech „hraničních“ přechodů je zaminované. O život můžete přijít i kvůli tak banální situaci, jakou je odskočení si na toaletu, jak potvrzuje i reportérka INFO.cz, která natáčela na přechodu Marjinka-Kurachovo.
Z Doněcku vyjíždíme krátce po šesté ráno, kdy končí noční zákaz vycházení. Na hraniční přechod Marinka-Kurachovo to není daleko. Necelých 30 minut jízdy autem. První kontrolní stanoviště se otevírá v sedm ráno a k mému velkému překvapení jsou kontroly rychlé. Vojáci prohlídnou doklady, kufr auta a posílají nás k dalšímu kontrolnímu stanovišti. Apokalyptické scénáře, které předpovídali všichni, kdo přechodem na jihozápadním cípu Doněcku projeli, se zatím nanaplnily. Marjinka-Kurachovo má pověst nejchaotičtějšího a nejzkorumpovanějšího přechodu mezi samozvanou Doněckou republikou a Ukrajinou. Proč, zjišťuji až s přibývajícími hodinami v tzv. Šedé zóně. Asi 2000 metrů dlouhý pás mezi kontrolními stanovišti Donbasu a Ukrajiny je územím nikoho. Vojáci dvou znepřátelených stran si díky šedé zóně udržují dostatečný odstup,kde neplatí pravidla ani jedné z armád. Civilisté, kteří chtějí přechodem projít nebo projet, se tak řídí doslova a do písmene zákony džungle.
